Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
| הן-כל ראתה עיני שמעה אזני ותבן לה |
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
| כדעתכם ידעתי גם-אני לא-נפל אנכי מכם |
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
| אולם--אני אל-שדי אדבר והוכח אל-אל אחפץ |
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
| ואולם אתם טפלי-שקר רפאי אלל כלכם |
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
| מי-יתן החרש תחרישון ותהי לכם לחכמה |
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
| שמעו-נא תוכחתי ורבות שפתי הקשיבו |
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
| הלאל תדברו עולה ולו תדברו רמיה |
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
| הפניו תשאון אם-לאל תריבון |
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
| הטוב כי-יחקר אתכם אם-כהתל באנוש תהתלו בו |
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
| הוכח יוכיח אתכם-- אם-בסתר פנים תשאון |
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
| הלא שאתו תבעת אתכם ופחדו יפל עליכם |
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
| זכרניכם משלי-אפר לגבי-חמר גביכם |
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
| החרישו ממני ואדברה-אני ויעבר עלי מה |
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
| על-מה אשא בשרי בשני ונפשי אשים בכפי |
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
| הן יקטלני לא (לו) איחל אך-דרכי אל-פניו אוכיח |
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
| גם-הוא-לי לישועה כי-לא לפניו חנף יבוא |
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
| שמעו שמוע מלתי ואחותי באזניכם |
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
| הנה-נא ערכתי משפט ידעתי כי-אני אצדק |
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
| מי-הוא יריב עמדי כי-עתה אחריש ואגוע |
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
| אך-שתים אל-תעש עמדי אז מפניך לא אסתר |
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
| כפך מעלי הרחק ואמתך אל-תבעתני |
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
| וקרא ואנכי אענה או-אדבר והשיבני |
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
| כמה לי עונות וחטאות-- פשעי וחטאתי הדיעני |
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
| למה-פניך תסתיר ותחשבני לאויב לך |
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
| העלה נדף תערוץ ואת-קש יבש תרדף |
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
| כי-תכתב עלי מררות ותורישני עונות נעורי |
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
| ותשם בסד רגלי-- ותשמור כל-ארחתי על-שרשי רגלי תתחקה |
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
| והוא כרקב יבלה כבגד אכלו עש |
