Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Sieh', alles hat mein Auge gesehen, mein Ohr gehört und sich's gemerkt!
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Was ihr wißt, weiß ich auch; ich stehe hinter euch nicht zurück.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Aber ich will zum Allmächtigen reden und mit Gott zu rechten habe ich Lust.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Denn wahrlich, ihr seid Lügenschmiede und Flicker von Nichtigem insgesamt.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
O daß ihr doch ganz stille schwiegt, so könnte das als eure Weisheit gelten!
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
So hört denn die Rüge meines Mundes und merkt auf die Vorwürfe meiner Lippen.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Wollt ihr Gott zu Liebe Unrecht reden und ihm zu Liebe Trug reden?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Wollt ihr für ihn Partei ergreifen oder für Gott streiten?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Wird es gut ablaufen, wenn er euch erforscht, oder wollt ihr ihn narren, wie man Menschen narrt?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
Nein, strafen, strafen wird er euch, wenn ihr insgeheim Partei ergreift.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Seine Hoheit wird euch betäuben, und sein Schrecken auf euch fallen.
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Eure Merksprüche sind Aschensprüche, Lehmschanzen sind eure Schanzen.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Laßt mich in Ruhe, so will ich reden, mag über mich ergehen, was da will.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Ich will mein Fleisch in meine Zähne nehmen und mein Leben aufs Spiel setzen.
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Er wird mich töten - ich harre seiner; nur will ich meinen Wandel ihm ins Angesicht darlegen.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Schon das gereicht mir zum Sieg, daß vor sein Angesicht kein Heuchler tritt.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
So hört denn aufmerksam meine Rede, und meine Darlegung dringe zu euren Ohren.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Wohlan, ich habe den Handel eingeleitet; ich weiß, daß ich Recht behalten werde.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Wer ist's, der mit mir streiten dürfte? - denn dann wollt' ich schweigen und verscheiden!
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Nur zweierlei thue mir nicht an, dann will ich mich vor deinem Antlitz nicht verbergen:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Zieh deine Hand von mir zurück und laß deinen Schrecken mich nicht ängstigen;
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
dann rufe, so will ich Rede stehn, oder ich will reden, und du entgegne mir!
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Wieviel Vergehungen und Sünden habe ich denn? Meinen Frevel und meine Sünde laß mich wissen!
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Warum verhüllst du dein Antlitz und erachtest mich für deinen Feind?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Willst du ein verwehtes Blatt aufschrecken und den dürren Halm verfolgen,
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
daß du mir Bitteres als Urteil schreibst und mich die Sünden meiner Jugend erben lässest?
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
daß du meine Füße in den Block legst und alle meine Wege bewachst und dir einen Kreis um meine Sohlen ziehst?
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Und eben dieser Mann zerfällt wie von Wurmfraß, wie ein Kleid, das die Motte zerfressen hat!
