< Jób 13 >

1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Lo, all — hath mine eye seen, Heard hath mine ear, and it attendeth to it.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
According to your knowledge I have known — also I. I am not fallen more than you.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Yet I for the Mighty One do speak, And to argue for God I delight.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
And yet, ye [are] forgers of falsehood, Physicians of nought — all of you,
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
O that ye would keep perfectly silent, And it would be to you for wisdom.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Hear, I pray you, my argument, And to the pleadings of my lips attend,
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
For God do ye speak perverseness? And for Him do ye speak deceit?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
His face do ye accept, if for God ye strive?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Is [it] good that He doth search you, If, as one mocketh at a man, ye mock at Him?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
He doth surely reprove you, if in secret ye accept faces.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Doth not His excellency terrify you? And His dread fall upon you?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Your remembrances [are] similes of ashes, For high places of clay your heights.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Keep silent from me, and I speak, And pass over me doth what?
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Wherefore do I take my flesh in my teeth? And my soul put in my hand?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Lo, He doth slay me — I wait not! Only, my ways unto His face I argue.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Also — He [is] to me for salvation, For the profane cometh not before Him.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Hear ye diligently my word, And my declaration with your ears.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Lo, I pray you, I have set in order the cause, I have known that I am righteous.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Who [is] he that doth strive with me? For now I keep silent and gasp.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Only two things, O God, do with me: Then from Thy face I am not hidden.
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Thy hand put far off from me, And Thy terror let not terrify me.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
And call Thou, and I — I answer, Or — I speak, and answer Thou me.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
How many iniquities and sins have I? My transgression and my sin let me know.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Why dost Thou hide Thy face? And reckonest me for an enemy to Thee?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
A leaf driven away dost Thou terrify? And the dry stubble dost Thou pursue?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
For Thou writest against me bitter things, And causest me to possess iniquities of my youth:
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
And puttest in the stocks my feet, And observest all my paths, On the roots of my feet Thou settest a print,
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
And he, as a rotten thing, weareth away, As a garment hath a moth consumed him.

< Jób 13 >