< Jób 13 >

1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
LO, mine eye hath seen all this, mine ear hath heard and understood it.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
What ye know, the same do I know also: I am not inferior unto you.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Surely I would speak to the Almighty, and I desire to reason with God.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
But ye are forgers of lies, ye are all physicians of no value.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
O that ye would altogether hold your peace! and it should be your wisdom.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Hear now my reasoning, and hearken to the pleadings of my lips.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Will ye speak wickedly for God? and talk deceitfully for him?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Will ye accept his person? will ye contend for God?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Is it good that he should search you out? or as one man mocketh another, do ye so mock him?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
He will surely reprove you, if ye do secretly accept persons.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Shall not his excellency make you afraid? and his dread fall upon you?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Your remembrances are like unto ashes, your bodies to bodies of clay.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Hold your peace, let me alone, that I may speak, and let come on me what will.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Wherefore do I take my flesh in my teeth, and put my life in mine hand?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Though he slay me, yet will I trust in him: but I will maintain mine own ways before him.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
He also shall be my salvation: for an hypocrite shall not come before him.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Hear diligently my speech, and my declaration with your ears.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Behold now, I have ordered my cause; I know that I shall be justified.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Who is he that will plead with me? for now, if I hold my tongue, I shall give up the ghost.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Only do not two things unto me: then will I not hide myself from thee.
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Withdraw thine hand far from me: and let not thy dread make me afraid.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Then call thou, and I will answer: or let me speak, and answer thou me.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
How many are mine iniquities and sins? make me to know my transgression and my sin.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Wherefore hidest thou thy face, and holdest me for thine enemy?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Wilt thou break a leaf driven to and fro? and wilt thou pursue the dry stubble?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
For thou writest bitter things against me, and makest me to possess the iniquities of my youth.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Thou puttest my feet also in the stocks, and lookest narrowly unto all my paths; thou settest a print upon the heels of my feet.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
And he, as a rotten thing, consumeth, as a garment that is moth eaten.

< Jób 13 >