Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Loe, mine eye hath seene all this: mine eare hath heard, and vnderstande it.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
I knowe also as much as you knowe: I am not inferiour vnto you.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
But I will speake to the Almightie, and I desire to dispute with God.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
For in deede ye forge lyes, and all you are physitions of no value.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Oh, that you woulde holde your tongue, that it might be imputed to you for wisedome!
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Nowe heare my disputation, and giue eare to the arguments of my lips.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Will ye speake wickedly for Gods defence, and talke deceitfully for his cause?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Will ye accept his person? or will ye contende for God?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Is it well that he shoulde seeke of you? will you make a lye for him, as one lyeth for a man?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
He will surely reprooue you, if ye doe secretly accept any person.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Shall not his excellencie make you afraid? and his feare fall vpon you?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Your memories may be compared vnto ashes, and your bodyes to bodyes of clay.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Holde your tongues in my presence, that I may speake, and let come vpon what will.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Wherefore doe I take my flesh in my teeth, and put my soule in mine hande?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Loe, though he slay me, yet will I trust in him, and I will reprooue my wayes in his sight.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
He shalbe my saluation also: for the hypocrite shall not come before him.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Heare diligently my wordes, and marke my talke.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Beholde nowe: if I prepare me to iudgement, I knowe that I shalbe iustified.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Who is he, that will pleade with me? for if I nowe holde my tongue, I dye.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
But doe not these two things vnto me: then will I not hide my selfe from thee.
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Withdrawe thine hande from me, and let not thy feare make me afraide.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Then call thou, and I will answere: or let me speake, and answere thou me.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Howe many are mine iniquities and sinnes? shewe me my rebellion, and my sinne.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Wherefore hidest thou thy face, and takest me for thine enemie?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Wilt thou breake a leafe driuen to and from? and wilt thou pursue the drie stubble?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
For thou writest bitter things against me, and makest me to possesse the iniquities of my youth.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Thou puttest my feete also in the stocks, and lookest narrowly vnto all my pathes, and makest the print thereof in ye heeles of my feet.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Such one consumeth like a rotten thing, and as a garment that is motheaten.
