Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Behold, mine eye has seen these things, and mine ear has heard [them].
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
And I know all that ye too know; and I have not less understanding than you.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Nevertheless I will speak to the Lord, and I will reason before him, if he will.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
But ye are all bad physicians, and healers of diseases.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
But would that ye were silent, and it would be wisdom to you in the end.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
But hear ye the reasoning of my mouth, and attend to the judgment of my lips.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Do ye not speak before the Lord, and utter deceit before him?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Or will ye draw back? nay do, ye yourselves be judges.
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
For [it were] well if he would thoroughly search you: for though doing all things [in your power] ye should attach yourselves to him,
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
he will not reprove you at all the less: but if moreover ye should secretly respect persons,
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
shall not his whirlpool sweep you round, and terror from him fall upon you?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
And your glorying shall prove in the end to you like ashes, and your body [like a body] of clay.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Be silent, that I may speak, and cease from [mine] anger,
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
while I may take my flesh in my teeth, and put my life in my hand.
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Though the Mighty One should lay hand upon me, forasmuch as he has begun, verily I will speak, and plead before him.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
And this shall turn to me for salvation; for fraud shall have no entrance before him.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Hear, hear ye my words, for I will declare in your hearing.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Behold, I am near my judgment: I know that I shall appear evidently just.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
For who is he that shall plead with me, that I should now be silent, and expire?
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
But grant me two things: then I will not hide myself from thy face.
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Withhold [thine] hand from me: and let not thy fear terrify me.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Then shalt thou call, and I will hearken to thee: or thou shalt speak, and I will give thee an answer.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
How many are my sins and my transgressions? teach me what they are.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Wherefore hidest thou thyself from me, and deemest me thine enemy?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Wilt thou be startled [at me], as [at] a leaf shaken by the wind? or wilt thou set thyself against me as against grass borne upon the breeze?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
for thou hast written evil things against me, and thou hast compassed me with the sins of my youth.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
And thou hast placed my foot in the stocks; and thou hast watched all my works, and hast penetrated my heels.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
[I am as] that which waxes old like a bottle, or like a moth-eaten garment.
