Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
A cungkuem he ka mik loh a hmuh coeng. Te te ka hna loh a yaak tih a yakming coeng.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Nangmih kah mingnah bangla kai khaw ka ming tih, kai he nangmih lakah ka toem moenih.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Tedae kai tah Tlungthang taengah ka thui tih, Pathen taengah ka ngaih bangla ka tluung lah sue.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Tedae nangmih ah laithae kap tih nangmih boeih te mueirhol siboei ni.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
U long nim n'ngam sak lah sue? Na ngam uh lah vetih nangmih ham cueihnah la om mako.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Kai kah toelthamnah hnatun dae lamtah, ka hmuilai dongkah tuituknah he hnatung uh.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Pathen yueng la dumlai na thui uh vetih, amah yueng la vuelvaeknah na thui uh aya?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
A maelhmai na then sak uh vetih, Pathen yueng la na ho uh aya?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Nangmih te n'khe vetih hlanghing taengkah, omsaa bangla a taengah na omsaa uh koinih then aya?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
Yinhnuk ah maelhmai na dan uh koinih, a tluung ham khaw nangmih te ni n'tluung eh.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
A boeimang loh nangmih te n'let sak tih, amah kah birhihnah loh nangmih soah tla het mahpawt nim?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Nangmih poekkoepnah he hmaiphu dongkah, thuidoeknah banghui, nangmih kah amkhawn khaw amlai amkhawn banghui ni.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Kai taengah hilphah uh lamtah ka cal mai akhaw kamah taengah mebang khaw thoeng mai saeh.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Balae tih ka saa te ka no dongla ka khueh vetih, ka hinglu he ka kut neh ka pom eh.
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Kai n'rhaem mai cakhaw amah taengah ka ngaiuep mahpawt nim? Ka longpuei he a mikhmuh ah ka thui pueng ni.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
He khaw kai hamla khangnah la om pai. Lailak tah a mikhmuh la kun mahpawh.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Nangmih hna dongkah ka olthui neh ka olhoe he hnatun khaw hnatun mai dae.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Ka tang ni tila ka ming dongah laitloeknah ka tawn coeng he.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Kai aka ho te unim? Ka ngam mai laeh vetih ka pal mai mako.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Kai taengah panit bueng saii boeh, na mikhmuh lamloh ka ying pawt ve.
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Na kut te kai dong lamloh lakhla sak lamtah na mueirhih neh kai n'let sak boeh.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Te phoeiah n'khue lamtah kan doo bitni. Ka thui saeh lamtah kai he n'thuung saeh.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Ka taengkah thaesainah neh tholhnah he meyet nim? Ka boekoeknah neh ka boirhaem lai kai n'tueng lah.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Balae tih na maelhmai na thuh, kai he na taengkah thunkha bangla nan moeh mai.
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Hawnlae a yawn nim na sarhing vetih divawt rhae te nim na hloem eh?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
Kai taengah khahing te nan daek tih, ka camoe kah thaesainah te kai nan pang sak.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Ka kho he hloong dongah nan buen tih ka caehlong boeih na ngaithuen. Ka kho dongkah khotang ham khaw na vuel.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Te khaw keet bangla hmawn tih, himbai bangla bungbo loh a caak.
