Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
Job je odgovoril in rekel:
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
»Brez dvoma ste vi samo ljudje in modrost bo umrla z vami.
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
Toda jaz imam razumevanje prav tako kakor vi. Nisem slabši od vas. Da, kdo ne pozna takšnih stvari, kakor so te?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
Jaz sem kakor nekdo, zasmehovan od svojega bližnjega, ki kliče k Bogu in ta mu odgovarja. Pravičen človek je zasmehovan do norčevanja.
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
Kdor je pripravljen, da zdrsne s svojimi stopali, je kakor svetilka, prezirana v mislih tistega, ki je ohol.
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
Šotori roparjev uspevajo in tisti, ki izzivajo Boga, so varni; v katerih roko Bog obilno prinaša.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
Toda vprašaj sedaj živali in te bodo poučile in perjad neba in ti bodo povedale.
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Ali govori zemlji in te bo poučila in morske ribe ti bodo oznanile.
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Kdo v vsem tem ne spoznava, da je to naredila Gospodova roka?
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
V čigar roki je duša vsake žive stvari in dih vsega človeštva.
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Mar uho ne preizkuša besed? In usta ne okusijo njegove hrane?
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
S starcem je modrost, in v dolžini dni razumnost.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
Z njim je modrost in moč, on ima nasvet in razumevanje.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
Glej, on poruši in to ne more biti ponovno zgrajeno. On zapre človeka in ne more biti odpiranja.
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Glej, on zadržuje vode in se posušijo. On jih prav tako pošilja ven in razrijejo zemljo.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Z njim je moč in modrost; prevarani in slepar sta njegova.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Svetovalce odvede oplenjene in sodnike dela bedake.
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
Kraljem razvezuje vez in njihova ledja opasuje s pasom.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Prince odvede oplenjene in podira močne.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Odstranja govor zanesljivih in odvzema razumnost ostarelih.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Na prince izliva zaničevanje in slabi moč močnih.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Odkriva globoke stvari teme in na svetlobo prinaša smrtno senco.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Povečuje narode in jih uničuje. Razširja narode in jih ponovno vodi v suženjstvo.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Odvzema srce vodjem ljudstva zemlje in jim povzroča, da tavajo v divjini, kjer ni poti.
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
Tipajo v temi brez svetlobe in on jim povzroča, da se opotekajo kakor pijan človek.
