Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
Da antwortete Hiob und sprach:
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
Ja, ihr seid die Leute, mit euch wird die Weisheit sterben!
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
Ich habe so wohl ein Herz als ihr und bin nicht geringer denn ihr; und wer ist, der solches nicht wisse?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
Ich muß von meinem Nächsten verlacht sein, der ich Gott anrief, und er erhörte mich. Der Gerechte und Fromme muß verlacht sein
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
und ist ein verachtet Lichtlein vor den Gedanken der Stolzen, steht aber, daß sie sich daran ärgern.
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
Der Verstörer Hütten haben die Fülle, und Ruhe haben, die wider Gott toben, die ihren Gott in der Faust führen.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
Frage doch das Vieh, das wird dich's lehren und die Vögel unter dem Himmel, die werden dir's sagen;
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
oder rede mit der Erde, die wird dich's lehren, und die Fische im Meer werden dir's erzählen.
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Wer erkennte nicht an dem allem, daß des HERRN Hand solches gemacht hat?
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
daß in seiner Hand ist die Seele alles dessen, was da lebt, und der Geist des Fleisches aller Menschen?
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Prüft nicht das Ohr die Rede? und der Mund schmeckt die Speise?
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
Ja, “bei den Großvätern ist die Weisheit, und der Verstand bei den Alten”.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
Bei ihm ist Weisheit und Gewalt, Rat und Verstand.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
Siehe, wenn er zerbricht, so hilft kein Bauen; wenn er jemand einschließt, kann niemand aufmachen.
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Siehe, wenn er das Wasser verschließt, so wird alles dürr; und wenn er's ausläßt, so kehrt es das Land um.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Er ist stark und führt es aus. Sein ist, der da irrt und der da verführt.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Er führt die Klugen wie einen Raub und macht die Richter toll.
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
Er löst auf der Könige Zwang und bindet mit einem Gurt ihre Lenden.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Er führt die Priester wie einen Raub und bringt zu Fall die Festen.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Er entzieht die Sprache den Bewährten und nimmt weg den Verstand der Alten.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Er schüttet Verachtung auf die Fürsten und macht den Gürtel der Gewaltigen los.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Er öffnet die finsteren Gründe und bringt heraus das Dunkel an das Licht.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Er macht etliche zu großem Volk und bringt sie wieder um. Er breitet ein Volk aus und treibt es wieder weg.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Er nimmt weg den Mut der Obersten des Volkes im Lande und macht sie irre auf einem Umwege, da kein Weg ist,
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
daß sie in Finsternis tappen ohne Licht; und macht sie irre wie die Trunkenen.
