Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
And Job answereth and saith: —
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
Truly — ye [are] the people, And with you doth wisdom die.
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
I also have a heart like you, I am not fallen more than you, And with whom is there not like these?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
A laughter to his friend I am: 'He calleth to God, and He answereth him,' A laughter [is] the perfect righteous one.
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
A torch — despised in the thoughts of the secure Is prepared for those sliding with the feet.
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
At peace are the tents of spoilers, And those provoking God have confidence, He into whose hand God hath brought.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
And yet, ask, I pray thee, [One of] the beasts, and it doth shew thee, And a fowl of the heavens, And it doth declare to thee.
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Or talk to the earth, and it sheweth thee, And fishes of the sea recount to thee:
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
'Who hath not known in all these, That the hand of Jehovah hath done this?
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
In whose hand [is] the breath of every living thing, And the spirit of all flesh of man.'
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Doth not the ear try words? And the palate taste food for itself?
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
With the very aged [is] wisdom, And [with] length of days understanding.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
With Him [are] wisdom and might, To him [are] counsel and understanding.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
Lo, He breaketh down, and it is not built up, He shutteth against a man, And it is not opened.
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Lo, He keepeth in the waters, and they are dried up, And he sendeth them forth, And they overturn the land.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
With Him [are] strength and wisdom, His the deceived and deceiver.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Causing counsellors to go away a spoil, And judges He maketh foolish.
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
The bands of kings He hath opened, And He bindeth a girdle on their loins.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Causing ministers to go away a spoil And strong ones He overthroweth.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Turning aside the lip of the stedfast, And the reason of the aged He taketh away.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Pouring contempt upon princes, And the girdle of the mighty He made feeble.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Removing deep things out of darkness, And He bringeth out to light death-shade.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Magnifying the nations, and He destroyeth them, Spreading out the nations, and He quieteth them.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Turning aside the heart Of the heads of the people of the land, And he causeth them to wander In vacancy — no way!
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
They feel darkness, and not light, He causeth them to wander as a drunkard.
