Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
Saa tog Job til Orde og svarede:
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
Ja, sandelig, I er de rette, med eder dør Visdommen ud!
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
Ogsaa jeg har som I Forstand, staar ikke tilbage for eder, hvo kender vel ikke sligt?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
Til Latter for Venner er den, der raabte til Gud og fik Svar, den retfærdige er til Latter.
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
I Ulykke falder de fromme, den sorgløse spotter Faren, hans Fod staar fast, mens Fristen varer.
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
I Fred er Voldsmænds Telte, og trygge er de, der vækker Guds Vrede, den, der fører Gud i sin Haand.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
Spørg dog Kvæget, det skal lære dig, Himlens Fugle, de skal oplyse dig,
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
se til Jorden, den skal lære dig lad Havets Fisk fortælle dig det!
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Hvem blandt dem alle ved vel ikke, at HERRENS Haand har skabt det;
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
han holder alt levendes Sjæl i sin Haand, alt Menneskekødets Aand!
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Prøver ej Øret Ord, og smager ej Ganen Maden?
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
Er Alderdom eet med Visdom, Dagenes Række med Indsigt?
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
Hos ham er der Visdom og Vælde, hos ham er der Raad og Indsigt.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
Hvad han river ned, det bygges ej op, den, han lukker inde, kommer ej ud;
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
han dæmmer for Vandet, og Tørke kommer, han slipper det løs, og det omvælter Jorden.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Hos ham er der Kraft og Fasthed; den, der farer og fører vild, er hans Værk.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Raadsherrer fører han nøgne bort, og Dommere gør han til Taaber;
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
han løser, hvad Konger bandt, og binder dem Reb om Lænd;
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Præster fører han nøgne bort og styrter ældgamle Slægter;
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
han røver de dygtige Mælet og tager de gamles Sans;
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
han udøser Haan over Fyrster og løser de stærkes Bælte;
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
han drager det skjulte frem af Mørket og bringer Mulmet for Lyset,
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
gør Folkene store og lægger dem øde, udvider Folkeslags Grænser og fører dem atter bort;
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
han tager Jordens Høvdingers Vid og lader dem rave i vejløst Øde;
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
de famler i Mørke uden Lys og raver omkring som drukne.
