< Jób 11 >

1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
そこでナアマびとゾパルは答えて言った、
2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
「言葉が多ければ、答なしにすまされるだろうか。口の達者な人は義とされるだろうか。
3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
あなたのむなしい言葉は人を沈黙させるだろうか。あなたがあざけるとき、人はあなたを恥じさせないだろうか。
4 Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
あなたは言う、『わたしの教は正しい、わたしは神の目に潔い』と。
5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
どうぞ神が言葉を出し、あなたにむかってくちびるを開き、
6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
知恵の秘密をあなたに示されるように。神はさまざまの知識をもたれるからである。それであなたは知るがよい、神はあなたの罪よりも軽くあなたを罰せられることを。
7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
あなたは神の深い事を窮めることができるか。全能者の限界を窮めることができるか。
8 Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš? (Sheol h7585)
それは天よりも高い、あなたは何をなしうるか。それは陰府よりも深い、あなたは何を知りうるか。 (Sheol h7585)
9 Delší jest míra její než země, a širší než moře.
その量は地よりも長く、海よりも広い。
10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
彼がもし行きめぐって人を捕え、さばきに召し集められるとき、だれが彼をはばむことができよう。
11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
彼は卑しい人間を知っておられるからだ。彼は不義を見る時、これに心をとめられぬであろうか。
12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
しかし野ろばの子が人として生れるとき、愚かな者も悟りを得るであろう。
13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
もしあなたが心を正しくするならば、神に向かって手を伸べるであろう。
14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
もしあなたの手に不義があるなら、それを遠く去れ、あなたの天幕に悪を住まわせてはならない。
15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
そうすれば、あなたは恥じることなく顔をあげることができ、堅く立って、恐れることはない。
16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
あなたは苦しみを忘れ、あなたのこれを覚えることは、流れ去った水のようになる。
17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
そしてあなたの命は真昼よりも光り輝き、たとい暗くても朝のようになる。
18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
あなたは望みがあるゆえに安んじ、保護されて安らかにいこうことができる。
19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
あなたは伏してやすみ、あなたを恐れさせるものはない。多くの者はあなたの好意を求めるであろう。
20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
しかし悪しき者の目は衰える。彼らは逃げ場を失い、その望みは息の絶えるにひとしい」。

< Jób 11 >