Jób 11
1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
Alors Tsophar, de Naama, prit la parole, et dit:
2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
Ne répondra-t-on point à tant de discours, et suffira-t-il d'être un grand parleur pour être justifié?
3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
Tes vains propos feront-ils taire les gens? Te moqueras-tu, sans que personne te confonde?
4 Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
Tu as dit: Ma doctrine est pure, je suis sans tache devant tes yeux.
5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
Mais je voudrais que Dieu parlât, et qu'il ouvrît sa bouche pour te répondre;
6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
Qu'il te montrât les secrets de sa sagesse, de son immense sagesse; et tu reconnaîtrais que Dieu oublie une partie de ton iniquité.
7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
Trouveras-tu le fond de Dieu? Trouveras-tu la limite du Tout-Puissant?
Ce sont les hauteurs des cieux: qu'y feras-tu? C'est plus profond que les enfers: qu'y connaîtras-tu? (Sheol h7585)
9 Delší jest míra její než země, a širší než moře.
Son étendue est plus longue que la terre, et plus large que la mer.
10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
S'il saisit, s'il emprisonne, s'il assemble le tribunal, qui l'en empêchera?
11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
Car il connaît, lui, les hommes de rien; il voit l'iniquité, sans qu'elle s'en doute;
12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
Mais l'homme vide de sens de-viendra intelligent, quand l'ânon sauvage naîtra comme un homme!
13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
Si tu disposes bien ton cœur, et si tu étends tes mains vers Dieu,
14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
(Si l'iniquité est en tes mains, éloigne-la, et que le crime n'habite point dans tes tentes! )
15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
Alors certainement tu lèveras ton front sans tache; tu seras raffermi et tu ne craindras rien;
16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
Tu oublieras tes peines, tu t'en souviendras comme des eaux écoulées.
17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
La vie se lèvera pour toi plus brillante que le midi, et l'obscurité même sera comme le matin.
18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
Tu seras plein de confiance, parce que tu auras lieu d'espérer; tu exploreras autour de toi, et tu te coucheras en sécurité;
19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
Tu t'étendras à ton aise, et nul ne t'effraiera; et bien des gens te feront la cour.
20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
Mais les yeux des méchants seront consumés; tout refuge leur sera ôté, et toute leur espérance sera de rendre l'âme.
