< Jób 10 >

1 Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
It loathes self my life my I will let loose on myself complaint my I will speak in [the] bitterness of being my.
2 Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
I will say to God may not you condemn as guilty me make known to me concerning what? do you contend with me.
3 Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
¿ [is it] good To you - that you will oppress that you will reject [the] product of hands your and on [the] plan of wicked [people] you have shone forth.
4 Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
¿ [do] eyes of Flesh [belong] to you or? as sees a person do you see.
5 Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
¿ Like [the] days of a person [are] days your or? [are] years your like [the] days of a man.
6 Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
That you will seek for iniquity my and for sin my you will search.
7 Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
On knowledge your that not I am guilty and there not from hand your [is] a deliverer.
8 Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
Hands your they formed me and they made me together all around and you have swallowed me.
9 Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
Remember please that like clay you made me and to dust will you turn back? me.
10 Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
¿ Not like milk did you pour out me and like cheese did you curdle? me.
11 Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
Skin and flesh did you clothe? me and with bones and sinews did you weave together? me.
12 Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
Life and loyalty you have done with me and care your it has kept spirit my.
13 Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
And these [things] you hid in heart your I know that this [was] with you.
14 Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
If I sinned and you will watch me and from iniquity my not you will acquit me.
15 Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
If I am guilty woe! to me and I have been righteous not I will lift up head my surfeited of shame and see affliction my.
16 Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
So it may rise up like lion you hunt me and you return you show yourself wonderful on me.
17 Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
You renew witnesses your - before me and you increase vexation your with me changes and an army [are] with me.
18 Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
And why? from [the] womb did you bring out me I expired and an eye not it saw me.
19 A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
Just as not I had been I was from [the] womb to the grave I was brought.
20 Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
¿ Not few [are] days my (and cease and put *Q(K)*) from me so I may be cheerful a little.
21 Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
Before I will go and not I will return to [the] land of darkness and deep darkness.
22 Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
[the] land of Darkness - like gloom of deep darkness and not order and it shone forth like gloom.

< Jób 10 >