Jeremiáš 6
1 Shromažďte se, synové Beniaminovi, z prostředku Jeruzaléma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev; nebo viděti zlé od půlnoci, a potření veliké.
Bediamini fi dunu! Gaga: su ba: ma: ne hobeama! Yelusaleme yolesili, hobeama! Degoua moilai amo ganodini ‘dalabede’ fulaboma! Bede Ha: gileme amoga dawa: ma: ne hahamosu lalu didima! Wadela: su amola mugulusu da gagoe (north) manebe.
2 Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou.
Saione moilai bai bagade da noga: idafa ba: sa, be amo da mugululi, wadela: lesi dagoi ba: mu.
3 Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými, rozbijí proti ní stany vůkol, spase každý místo své.
Amogai, hina bagade ilia amola ilia dadi gagui dunu da ilia gegesu fisisu amo ganodini esalebe ba: mu. Ilia da ilia hanaiga, abula diasu amo moilaiga sisiga: le gagagumu.
4 Vyzdvihněte proti ní válku, vstaňte a přitrhněme o poledni. Běda nám, že pomíjí den, že se roztáhli stínové večerní.
Ilia da amane sia: mu, “Yelusaleme amoma doagala: musa: , momagema! Ninia da esomogoa doagala: mu! Be amasea, ilia da amane sia: mu, “Hamedei! Gasimu galebe! Baba da sedagawane ba: sa.
5 Vstaňte a přitrhněme v noci, a zkazme paláce její.
Ninia da gasia doagala: mu. Ninia da Yelusaleme ea gagili sali diasu huluane wadela: lesimu.”
6 Takto zajisté praví Hospodin zástupů: Nasekejte dříví, a zdělejte proti Jeruzalému náspy. Toť jest to město, kteréž navštíveno býti musí; což ho koli, jen nátisk jest u prostřed něho.
Hina Gode Bagadedafa da amo hina bagade ilima amane sia: beba: le, ilia da ifa abalu mogomogosa heda: sa amola hamonana. Hina Gode da amane sia: i, “Yelusaleme fi da baligili wadela: i banenesisu hou hamobeba: le, Na da ilima se imunu.
7 Jakož studnice vypryšťuje vodu svou, tak ono vypryšťuje zlost svou. Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně, bolest i bití.
Si hano da eso huluane eno hano labeba: le, ea hano da gaheabolo agoane ba: sa, amo defele Yelusaleme fi da ilia wadela: i hou mae dagoma: ne, gaheabolo wadela: i hou hamonana. Na da bidi doaga: su amola wadela: su hou amo moilai ganodini naba. Oloi amola fafa: ginisi fawane Na da ba: sa.
8 Usmysl sobě, ó Jeruzaléme, aby se neodloučila duše má od tebe, abych tě neobrátil v pustinu, v zemi nebydlitelnou.
Yelusaleme fi dunu! Dilia amo gegesu amola bidi doaga: su da dilima sisasu gala amo ba: mu da defea. Dilia da hame sinidigisia, Na da dili yolesimu. Na hamobeba: le, dilia moilai da hafoga: i dunu hame esalebe soge agoane ba: mu.”
9 Takto praví Hospodin zástupů: Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele, říkajíce: Sahej rukou svou jako ten, kterýž víno zbírá do putny.
Hina Gode Bagadedafa da nama amane sia: i, “Dunu da waini efe bugi amoga fage huluane faisa, amo defele, Isala: ili ea fage huluane faili fasi dagoi ba: mu. Amaiba: le, dia gasa defele, dunu afae afae gaga: ma!”
10 Komuž mluviti budu, a kým osvědčovati, aby slyšeli? Aj, neobřezané jsou uši jejich, tak že nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo mají v posměchu, a nemají líbosti v něm.
Na da Ema bu adole i, “Be na da ilima sisane sia: sea, nowa da nabima: bela: ? Ilia hou da hihini ga: nasidafa. Ilia da Dia sia: nabimu higasa. Na da Dia sia: ilima alofele oleleloba, ilia da oufesega: su fawane.
11 Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, drže ji v sobě. Vylita bude i na maličké vně, spolu i na shromáždění mládenců, ovšem pak muž s ženou jat bude, stařec s kmetem.
Hina Gode! Dia ilima ougi da lalu agoane nenana amola amo ougi da na dogo ganodini nenana. Na da amo ougi bu ha: ba: domu hamedei agoane ba: sa.” Amalalu, Hina Gode da nama amane sia: i, “Mano fonobahadi logoga esalebe amola ayeligi ilia gilisisu, amoga Na ougi sogadigima. Ilia da egoa amola idua gagulaligili, huluane da mugului dagoi ba: mu. Amola da: i hamoi huluane da mugului dagoi ba: mu.
12 A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin.
Ilia diasu amola ilia soge amola ilia uda da eno dunu iligili i dagoi ba: mu. Na da Na soge fi dunu ilima se imunu.
13 Od nejmenšího zajisté z nich, až do největšího z nich, všickni napořád vydali se v lakomství, anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.
Dunu huluane, bagade amola fonobahadi, da ogogole muni lamusa: dawa: lala. Balofede dunu amola gobele salasu dunu da Na fi dunuma ogogosa.
14 A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
Na fi dunu ilia fa: ginisi bagade da hamedei liligi, ilia da dawa: sa. Ilia da amane sia: sa, hou huluane da defea. Be hou huluane da defea hame.
15 Styděli-liž se pak co proto, že ohavnost páchali? Aniž se lid co styděl, aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli. Protož padnou mezi padajícími; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
Ilia da amo baligili wadela: idafa hou hamobeba: le, gogosiabela: ? Hame mabu! Ilia da hame gogosia: i. Ilia da dialuma fili dasu hame dawa: Amaiba: le, eno dunu ilia dafai defele, ilia da dafamu. Na da ilima se iasea, ilia da wadela: lesili hamedafa ba: mu. Na, Hina Gode, da sia: i dagoi.”
16 Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi.
Hina Gode da Ea fi dunuma amane sia: i, “Logo aduna da bulufalegesea, amoga leloma! Siba hemone logo hogoi helema. Noga: idafa logo da habila: , amo adole ba: ma! Amoga ahoasea, dilia da olofole esalumu.” Be ilia da amane sia: i, “Hame mabu! Ninia da goga hame masunu.”
17 Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné, řka: Mějtež pozor na zvuk trouby, tedy říkávali: Nebudeme pozorovati.
Amalalu, Hina Gode da dalabede fulabosu nabima: ne, sosodo ouligisu dunu ilegei. Be ilia da amane sia: i, “Ninia da hame nabimu.”
18 Protož slyšte, ó národové, a poznej, ó shromáždění, co se děje mezi nimi.
Amaiba: le Hina Gode da amane sia: i, “Dilia fifi asi gala! Nabima! Hou da Na fi ilima doaga: mu amo noga: le dawa: ma!
19 Slyš, ó země: Aj, já uvedu zlé na lid tento, ovoce myšlení jejich, proto že nepozorují slov mých, ani zákona mého, ale jím pohrdají.
Osobo bagade, nabima! Ilia da Na olelesu higale yolesiagaiba: le, amola Na sia: hame nababeba: le, Na da ilima se ima: ne, amo fi wadela: lesimu.
20 K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné.
Ilia da Siba sogega gabusiga: manoma Nama imunusa: gaguli maha, amola hedama: ne fodole nasu amo soge sedagaga gaguli maha. Be amo Na da hame dawa: digisa. Na da ilia iasu hame lamu, amola ilia gobele salasu liligi hahawane hame ba: mu.
21 Protož takto praví Hospodin: Aj, já nakladu lidu tomuto úrazů, a zurážejí se o ně otcové, tolikéž i synové, soused i bližní jeho, a zahynou.
Amaiba: le amo dunu ilia emo udagaguli dafama: ne, Na da ilia logo hedofamu. Ada amola ilia egefe da gilisili bogomu. Amola sama amola na: iyado da gilisili bogomu.
22 Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.
Hina Gode da amane sia: sa,” Ha lai dunu da gagoe (north) soge amoga manebe goea. Gasa bagade fi sedagaga esalebe da gegemusa: momagesa.
23 Lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. Hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero Sionská.
Ilia da dadi amola gegesu gobihei sedade gagui dagoi. Ilia da asigi hou hame dawa: , nimi bagade gala. Ilia da hosi fila heda: sea, hano wayabo bagade gafului ea fugala: be agoane naba. Ilia da Yelusaleme amoma doagala: musa: momagei dagoi.”
24 Jakž uslyšíme pověst o něm, opadnou ruce naše; ssoužení zachvátí nás, a bolest jako rodičku.
Yelusaleme fi dunu da amane sia: sa, “Ninia da amo sia: nabi dagoi. Amola, ninia lobo da udigili sasane fi. Uda da mano lamu gadenesea se naba, amo defele ninia da da: i dioiba: le, se naba.
25 Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol.
Ninia ha lai da dadi gaguiba: le amola nini da beda: iba: le, ninia da ga masunu o logoga masunu hame dawa:
26 Ó dcero lidu mého, přepaš se žíní, a válej se v popele. Vydej se v kvílení, jako po synu jednorozeném, v kvílení přehořké; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás.
Hina Gode da Ea fi dunu ilima amane sia: sa, “Wadela: i eboboi abula salima amola nasubu amo ganodini bebesoma. Dilia egefe afae da bogosea didigia: be defele didigia: ma. Bai dilia ha lai dunu da dili wadela: musa: hedolowane doagala: musa: doaga: mu galebe.
27 Dal jsem tě za věži v lidu tvém, a za baštu, abys spatřoval a zkušoval cesty jejich.
Yelemaia! Na fi dunu adoba: ma! Ilia hou dawa: ma: ne, dia da ouli amola balase adoba: su defele, ilia hou adoba: ma.
28 Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší, chodí jako utrhač, jsou ocel a železo, všickni napořád zhoubcové jsou.
Ilia huluane da ga: nasi odoga: su dunu. Ilia da ouli amola balase defele ga: nasidafa. Ilia hou da wadela: idafa. Ilia da udigili baligidu sia: dada ahoa.
29 Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny.
Lalu da ha: giwane nenana, be ouli amola balase amoga isu da hame daeana ahoa. Na da Na fi dunu amo bu adoba: mu da hamedei. Bai ilia da wadela: i hamosu dunu hame fadegasa.
30 Stříbrem falešným nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.
Fifi asi gala eno dunu da amo dunu da hamedei isu ilia da sia: mu. Bai Na, Hina Gode, da ili higale yolesi dagoi.”
