Jeremiáš 49
1 Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí?
Ammon kaminawk kawng pongah, Angraeng mah hae tiah thuih; Israel loe capa tawn ai maw? Qawktoepkung tawn ai ah maw a oh? To tih nahaeloe tipongah nihcae ih siangpahrang mah Gad acaeng to qawk ah lak moe, anih ih kaminawk vangpui thungah khosak o loe?
2 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin.
To pongah khenah, Ammon kaminawk ohhaih Rabbah ah misa angtukhaih lok thaihaih atue to pha tih; to ahmuen loe tapop cuu ih ahmuen kamro ah om ueloe, a canunawk to hmai hoiah thlaek o tih, tiah Angraeng Sithaw mah thuih; to naah Ammon mah toep han koi hmuen to Israel mah toep tih boeh, tiah Angraeng mah thuih.
3 Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba, přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu.
Aw Heshbon hang ah, Ai loe amro boeh! Nangcae Rabbah canunawk, kazii to angzaeng oh; qah oh loe sipae taengah ahnuk ahmaa cawn oh, nihcae ih siangpahrang loe angmah ih qaimanawk, angraengnawk hoi nawnto misong ah caeh tih boeh.
4 Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne?
Kai tuk hanah mi maw angzo tih, tiah kathui, a tawnh o ih hmuenmae oephaih hoiah hnukbang ah amlaem canunawk, tipongah athii longhaih ah kaom azawn to nam oek o haih loe?
5 Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se.
Khenah, na nuiah tasoehhaih phaksak hanah, na taengah kaom kaminawk to kang patoeh han, tiah misatuh kaminawk ih Angraeng mah thuih; nangcae to na haek o boih tih, mi mah doeh kamhet kaminawk to tacuu let mak ai.
6 A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin.
To pacoengah ni, Ammon kaminawk to misong thung hoiah ka zaeh let han, tiah Angraeng mah thuih.
7 Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich?
Edom kawng pongah, misatuh kaminawk ih Angraeng Sithaw mah hae tiah thuih; Teman ah palunghahaih om ai boeh maw? Palungha kaminawk mah paek ih poekhaih loe anghmat boeh maw?
8 Utíkejte, obraťte se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho.
Nangcae Dedan ah kaom kaminawk, hnuk angqoi oh, cawn oh loe, kathuk ahmuen ah anghawk oh; Esau thuitaekhaih ni, amrohaih to na nuiah ka phaksak han.
9 Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou?
Misurthaih pakhrik kaminawk mah athaih pakhrik han ih nangcae khaeah angzoh o naah, misurthaih pakhrik boih ai ah zetta anghmat o sak na ai maw? Paquk hanah aqum ah kamqu angzoh naah doeh a koeh ih hmuen khue na ai maw paquk?
10 Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl:
Toe Esau ih khukbuen to ka khram pae han; anih anghawkhaih ahmuen to kam tuengsak han, anih loe anghawk thai mak ai; a caanawk, angmah ih nawkamyanawk hoi a imtaeng kaminawk to amro o ueloe, angmah to doeh anghmaa angtaa tih.
11 Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte.
Amno ampa tawn ai nawktanawk to caehtaak ah; nihcae to ka khetzawn han; nangcae khae kaom lamhmainawk mah kai hae oep o nasoe.
12 Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš.
Angraeng mah hae tiah thuih; Khenah, boengloeng naek han krah ai kaminawk mah mataeng doeh palung ka phuihaih boengloeng to nae o nahaeloe, nangcae loe danpaek ai ah na om o tih maw? Danpaek ai ah na loih o mak ai, palung ka phuihaih boengloeng to na nae o tangtang tih.
13 Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou.
Bozrah prae loe amrohaih, kasaethuihaih, pong suthaih hoi tangoenghaih ah om tih; vangpuinawk doeh dungzan khoek to amro poe hanah, lokkamhaih to ka sak boeh, tiah Angraeng mah thuih.
14 Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji.
Angraeng hanghaih lok to ka thaih boeh; Nawnto angpop oh, Edom tuk hanah angzo oh loe misatuk hanah angthawk oh! tiah a thuih.
15 Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v nevážnosti mezi lidmi.
Khenah, nang loe Sithaw panoek ai kaminawk salakah kathoeng kae acaeng kami hoi kami mah patoek ih kami ah kang ohsak han.
16 To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin.
Thlung salakah kaom kaminawk hoi maesang ah kaom kaminawk, zit kaom khosakhaih hoi palung thung ih nam oek o haih mah, ang ling o boeh; tahmu baktiah sang parai ah tabu na boh o langlacadoeh, to ahmuen hoiah kang pakhrak o tathuk han, tiah Angraeng mah thuih.
17 I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími;
Edom loe amrohaih ah om tih; anih taengah caeh kaminawk boih dawnrai o tih; a tongh ih raihaihnawk boih pongah minawk mah kasae thui o tih.
18 Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin. Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.
Anih loe Sodom hoi Gomorrah, a taeng ih kamro vangpuinawk baktiah oh pongah, to ah kami om mak ai, mi kawbaktih doeh a thungah om mak ai, tiah Angraeng mah thuih.
19 Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?
Khenah, kaipui mah rawkcak pakronghaih ahmuen ah phak hanah, Jordan vapui ih taw thung hoiah angzoh baktih toengah, misa angzoh naah, kaimah Edom to a ohhaih ahmuen hoiah ka cawnsak ving han; Edom nuiah suek han qoih ih kami loe mi aa? Kai baktih mi maw kaom? Mi mah maw kai han atue khaek pae thai tih? Kawbaktih tuutoep kami maw ka hmaa ah angdoe thaih? tiah a thuih.
20 Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich.
To pongah Angraeng mah Edom tuk han atimhaih hoi Teman ah kaom kaminawk tuk han poekhaih to tahngai oh; anih mah thacak ai tuucaa to la pae ving ueloe, nihcae ohhaih ahmuen to amrosak tih.
21 Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého.
Nihcae amtimhaih atuen pongah long hae tasoeh tih; nihcae qahhaih lok loe tuipui kathim khoek to amthang tih.
22 Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
Khenah, anih loe angzo tanghang tih, tahmu baktiah azawk ueloe, Bozrah vangpui nuiah pakhraeh payueng tih; to naah Edom kaminawk ih palungthin loe nawkta tapen nathuem ih nongpata poekhaih palungthin baktiah om tih.
23 Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti.
Damaska kawng pongah, Harmath hoi Arpad loe tamthang kasae to thaih hoi moe, azathaih tongh hoi boeh; tuipui khoek to palungsethaih to oh pongah, monghaih om thai ai.
24 Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku.
Damaska loe thaboeng sut moe, cawnh ving hanah angqoi boeh; anih loe tasoehhaih hoiah oh; anih loe nongpata caa oh nathuem ih kana panoek baktiah, patanghaih hoi palungsethaih mah naeh.
25 Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé?
Canghnii ah kang hoehaih vangpui hoi pakoehhaih vangpui doeh anghmat mak ai!
26 Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů.
To pongah anih ih thendoengnawk loe angmacae ih loklam ah amtimh o tih, misatuh kaminawk doeh to niah dueh o boih tih, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
27 A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy.
Damaska vangpui sipae to hmai hoiah ka thlaek han, to naah Ben-Hadad ohhaih ahmuen to hmai mah kang boih tih, tiah a thuih.
28 Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní.
Kedar hoi Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar mah naeh ih Hazor siangpahrang ukhaih prae kawng pongah, Angraeng mah hae tiah thuih; Angthawk oh, Kedar ah caeh oh tahang ah loe, ni angzae bang ih kaminawk to hum ah.
29 Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol.
Nihcae ih kahni imnawk, tuunawk, angmacae im pakaahaih kahninawk, laomnawk hoi tahnongsawk hrangnawk boih, angmacae hanah la o boih tih; ahmuen kruekah zithaih to oh! tiah kaminawk mah nihcae to hang o thui tih.
30 Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost.
Aw Hazor ah kaom kaminawk, Ahmuen kangthla ah cawn oh! Kathuk ahmuen ah om oh, tiah Angraeng mah thuih; Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar mah nang hum han pacaenghaih lok to thuih boeh.
31 Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí.
Angthawk oh, mawnhaih om ai acaeng, khongkha hoi thok takraenghaih om ai, angmabueng khosah kami ohhaih ahmuen ah caeh oh! tiah Angraeng mah thuih.
32 Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin.
Anih ih tahnongsawk hrangnawk to lomh pae o ueloe, a tawnh o ih tahnongsawk hrangnawk hoi maitawnawk doeh lomh pae o tih; angthla koek taki taket ah kaom kaminawk to takhi ah ka haeh phaeng han; ahmuen kruek hoiah nihcae amrohaih to ka phaksak han, tiah Angraeng mah thuih.
33 I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka.
Hazor prae loe tasuinawk paqaihhaih ahmuen ah angcoeng ueloe, dungzan ah pong rup tih boeh; mi doeh to ahmuen ah om mak ai, a thungah kami mi doeh om mak ai, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
34 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí:
Judah siangpahrang Zedekiah angraeng ah oh tangsuek naah, Elam kawng pongah tahmaa Jeremiah khaeah angzo, Angraeng ih lok loe,
35 Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich.
misatuh kaminawk ih Angraeng Sithaw mah, Khenah, Elam thacak koekhaih, kalii to ka khaeh pae han, tiah thuih.
36 Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských.
Van ahmuen palito bang hoiah takhi palito Elam nuiah kang zoh haih moe, takhi palitonawk thungah nihcae to ka haeh phaeng han; Elam mah misong ah caeh ai ih prae maeto doeh om mak ai.
37 A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce neučiním.
Elam kaminawk to angmacae misanawk hmaa hoi nihcae hinghaih pakrong kaminawk hmaa ah tasoehhaih ka tongsak moe, kanung parai palung ka phuihaih hoi amrohaih to nihcae nuiah ka phaksak han; nihcae ka hum boih ai karoek to nihcae hnukah sumsen hoiah ka patom han, tiah Angraeng mah thuih:
38 I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin.
Elam ah kaimah ih angraeng tangkhang to ka pahnut moe, anih ih siangpahrang hoi angraengnawk to ka hum han, tiah Angraeng mah thuih.
39 A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin.
Toe hmabangah loe misong thungah kaom Elam kaminawk to ka hoih let han, tiah Angraeng mah thuih.
