Jeremiáš 39
1 Léta devátého Sedechiáše krále Judského, měsíce desátého, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a oblehli jej.
Un notikās, kad Jeruzāleme bija uzņemta: (Cedeķijas, Jūda ķēniņa, devītā gadā, desmitā mēnesī, Nebukadnecars, Bābeles ķēniņš, un viss viņa karaspēks nāca pret Jeruzālemi un apmetās ap viņu;
2 Jedenáctého pak léta Sedechiášova, měsíce čtvrtého, devátého dne měsíce, prolomeno jest město.
Vienpadsmitā Cedeķijas gadā, ceturtā mēnesī, devītā mēneša dienā tie ielauzās pilsētā)
3 I vešla tam všecka knížata krále Babylonského, a posadila se v bráně prostřední: Nergalšaretser, Samgarnebu, Sarsechim, Rabsaris, Nergalšaretser, Rabmag, a všecka jiná knížata krále Babylonského.
Tad visi Bābeles ķēniņa lielkungi iegāja iekšā un apstājās pie vidējiem vārtiem, proti NergalSarecers, SamgarNebo, kambarjunkuru virsnieks Sarzeķims, gudro virsnieks NergalSarecers, un visi citi Bābeles ķēniņa lielkungi.
4 Stalo se pak, když je uzřel Sedechiáš král Judský, a že všickni muži bojovní utekli, a vyšli v noci z města cestou zahrady královské skrze bránu mezi dvěma zdmi, ušel také cestou pouště.
Un notikās, kad Cedeķija, Jūda ķēniņš, un visi karavīri tos redzēja, tad tie bēga un izgāja naktī no pilsētas ārā pa to ceļu pie ķēniņa dārza, pa vārtiem starp tiem diviem mūriem, un viņš gāja pa klajuma ceļu.
5 I honilo je vojsko Kaldejské, a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských, a jali jej a přivedli ho k Nabuchodonozorovi králi Babylonskému do Ribla, do země Emat. Kdežto učinil soud.
Bet Kaldeju spēks viņiem dzinās pakaļ un panāca Cedeķiju Jērikus klajumos un to saņēma un veda augšām pie Nebukadnecara, Bābeles ķēniņa, uz Riblu Hamatas zemē, un tas par viņu sprieda tiesu.
6 Nebo zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy v Ribla před očima jeho, i všecky nejpřednější Judské zmordoval král Babylonský.
Un Bābeles ķēniņš nokāva Cedeķijas bērnus Riblā priekš viņa acīm, un visus cienīgos no Jūda Bābeles ķēniņš nokāva.
7 Oči pak Sedechiášovy oslepil, a svázav ho řetězy ocelivými, dovedl jej do Babylona.
Un viņš lika izdurt Cedeķijas acis un to saistīja ar divām vara ķēdēm, viņu aizvest uz Bābeli.
8 Dům také královský i domy toho lidu vypálili Kaldejští ohněm, a zdi Jeruzalémské pobořili.
Un Kaldeji sadedzināja ķēniņa namu un tos ļaužu namus ar uguni un noārdīja Jeruzālemes mūrus.
9 Ostatek pak lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž byli ustoupili k němu, a jiný lid pozůstalý zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, do Babylona.
Bet tos atlikušos ļaudis, kas pilsētā bija atlikuši, un tos bēgļus, kas pie viņa bija pārgājuši, līdz ar tiem citiem ļaudīm, kas bija atlikuši, pils karavīru virsnieks Nebuzaradans noveda uz Bābeli.
10 Toliko nejchaternějších z lidu, kteříž nikdež neměli nic, zanechal Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, v zemi Judské, jimž rozdal vinice a rolí v ten den.
Bet no tiem ļaudīm, kas bija zemas kārtas, kam nekā nebija, pils karavīru virsnieks Nebuzaradans, pameta Jūda zemē un deva tiem tai dienā vīna dārzus un tīrumus.
11 Přikázal pak Nabuchodonozor král Babylonský o Jeremiášovi Nebuzardanovi, hejtmanu nad žoldnéři, řka:
Bet par Jeremiju Nebukadnecars, Bābeles ķēniņš, bija pavēlējis pils karavīru virsniekam Nebuzaradanam un sacījis:
12 Vezmi jej, a pilně ho opatruj, aniž jemu čiň co zlého, ale jakž tobě řekne, tak nalož s ním.
Ņem viņu un lūko labi pēc viņa un nedari viņam nekā ļauna, bet kā viņš tev sacīs, tā dari ar viņu.
13 Protož poslav Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, a Nebušazban, Rabsaris, a Nergalšaretser, Rabmag, a všickni hejtmané krále Babylonského,
Tad sūtīja pils karavīru virsnieks Nebuzaradans un kambarjunkuru virsnieks Nebuzazbans un gudro virsnieks NergalSarecers un Bābeles ķēniņa virsnieki visi,
14 Poslavše, pravím, vzali Jeremiáše z síně stráže, a dali jej Godoliášovi synu Achikamovu, syna Safanova, aby jej domů dovedl. Takž bydlil u prostřed lidu.
Tie sūtīja un ņēma Jeremiju no cietuma pagalma un nodeva viņu Ģedalijam, Aīkama dēlam, Safana dēla dēlam, viņu vest namā; tā viņš palika pie tiem ļaudīm.
15 Stalo se pak k Jeremiášovi slovo Hospodinovo, když ještě byl zavřín v síni stráže, řkoucí:
Bet Tā Kunga vārds bija noticis uz Jeremiju, kad viņš vēl cietuma pagalmā tapa turēts, sacīdams:
16 Jdi a rci Ebedmelechovi Mouřenínu, řka: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já způsobím to, aby došla slova má na město toto ke zlému a ne k dobrému, a splní se před oblíčejem tvým v ten den.
Ej un runā uz to Mora vīru Ebedmelehu un saki: tā saka Tas Kungs Cebaot, Israēla Dievs: redzi, Es Saviem vārdiem likšu nākt pār šo pilsētu par ļaunu un ne par labu, un tai dienā tas būs priekš tavām acīm.
17 Ale vysvobodím tě v ten den, dí Hospodin, aniž budeš vydán v ruku mužů těch, jejichž oblíčeje se lekáš.
Bet tevi Es tai dienā gribu izglābt un tu netapsi nodots tiem vīriem rokā, no kā tu bīsties.
18 Nebo jistotně vychvátím tě, abys od meče nepadl, a budeš míti život svůj místo kořisti, proto že jsi naději složil ve mně, dí Hospodin.
Jo Es tiešām tevi izglābšu un tu nekritīsi caur zobenu, bet savu dvēseli paturēsi, tāpēc ka tu esi paļāvies uz Mani, saka Tas Kungs.
