Jeremiáš 15

1 Tedy řekl Hospodin ke mně: Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým, nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto. Pusť je ode mne, a nechť jdou pryč.

Amalalu, Hina Gode da nama amane sia: i, “Amomane Mousese amola Sa: miuele da guiguda: edegesa lelu ganiaba, Na da amo dunuma hame asigiwane hamona: noba. Ili masa: ne, sefasima! Na da ili ba: mu higa: i gala mabu.

2 A řeknou-liť: Kam bychom šli? tedy díš jim: Takto praví Hospodin: Kdo k smrti, na smrt, a kdo k meči, pod meč, a kdo k hladu, k hladu, a kdo k zajetí, do zajetí.

Ilia da habodili masa: ne dima adole ba: sea, Na sia: ilima alofele amane sia: ma, ‘Dilia da agoane masunu. Mogili dilia da olobeba: le bogomu. Mogili dilia da gegesu ganodini bogomu. Mogili dilia da ha: ga bogomu. Mogili dilia ha lai da dili udigili se iasu hawa: hamomusa: mugululi oule masunu. Dilia da amoga masunu.

3 Představím zajisté jim to čtvero, dí Hospodin: Meč k zmordování, a psy, aby je rozsmýkali, a ptactvo nebeské i zvěř zemskou, aby je sežrala a zkazila.

Na, Hina Gode, da wadela: su liligi biyaduyale gala ilima iasimu. Age da ilia gegesu ganodini bogogia: mu. Ageyadu da ilia bogoi da: i hodo da wa: mega hiougi dagoi ba: mu. Osoda da sio fi da ilia da: i hodo na dagomu. Amola biyadu da sigua ohe da ilia da: i hodo hame mai dialebe, amo nawene ebelemu.

4 A musejí se smýkati po všech královstvích země příčinou Manassesa syna Ezechiášova, krále Judského, pro ty věci, kteréž páchal v Jeruzalémě.

Yuda hina bagade Mana: se (Hesigaia egefe) da Yelusaleme amo ganodini, wadela: i bagade hamosu. Amaiba: le, Na da Yuda dunu ilima se bagade iabeba: le, osobo bagade fifi asi gala dunu huluane da baligili beda: iwane fofogadigimu.’”

5 Nebo kdo by se slitoval nad tebou, Jeruzaléme? A kdo by tě politoval? Aneb kdo by přišel, aby se zeptal, jakť se vede?

Hina Gode da amane, sia: sa, “Yelusaleme fi dunu! Nowa da diliha asigima: bela: ? Nowa da diliha dima: bela: ? Nowa da dilia hou adole ba: ma: ne, ouesaloma: bela: ?

6 Tys opustil mne, dí Hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. Ustal jsem, želeje.

Dilia da Na higa: i dagoi. Dilia da Nama baligi fa: su. Amaiba: le Na da Na ougi gumimu helebeba: le, da Na lobo ilua: le, dili goudane fasi.

7 Protož přetříbím je věječkou skrze brány země této, na sirobu přivedu a zkazím lid svůj, nebo se od cest svých nenavracují.

Na da Na soge moilai huluane amo ganodini, dili lale, bioi gisi agoane dili foga mini masa: ne gado galagai. Na fi dunu! Na da dili wadela: lesi! Na da dilia mano medole lelegei. Bai dilia wadela: i hou hame yolesi.

8 Větší bude počet vdov jeho než písku mořského. Přivedu na ně, na matky, na mládence zhoubce i v poledne; způsobím to, aby náhle připadli na to město, i budou zděšeni.

Dilia soge ganodini, uda didalo ilia idi da sa: iboso wayabo bagade bega: dialebe ilia idi baligisa. Na da dilia ayeligi dunu ilia gasa bagade esoga medole legebeba: le, ilia ame da se bagade nabi. Na hamobeba: le, ilia da hedolowane da: i diosu amola beda: su ba: i.

9 Zemdlí i ta, kteráž rodívala po sedmerém; vypustí duši svou, zapadne jí slunce ještě ve dne, hanbiti a styděti se bude. Ostatek pak jich vydám pod meč před oblíčejem nepřátel jejich, dí Hospodin.

Ame afae amo ea mano fesuale fisi dagoiba: le, da habe heda: mu gogolele sidisa. Ea eso diga: i da afadenene, bu gasi agoane ba: sa. E da gogosia: i dagoi amola dogo oloi agoane ba: sa. Dilia ha lai dunu da dili hame bogoi esalebe dunu amo medole legemusa: , Na da logo doasimu. Na, Hina Gode, da sia: i dagoi.”

10 Běda mně, matko má, že jsi mne porodila, muže sváru a muže různice vší zemi. Nepůjčoval jsem jim, aniž mi oni půjčovali, a každý mi zlořečí.

Na da da: i dioi bagade! Na ame da abuliba: le na lalelegebela: ? Na da dunu huluane soge ganodini esala ilima sia: ga gegenana. Na da fa: no dabema: ne muni hame iasu, amola eno dunuma bu dabema: ne hame lasu. Be dunu huluane da nama gagabui aligima: ne ilegesa.

11 I řekl Hospodin: Zdaliž tobě, kterýž pozůstaneš, nebude dobře? Zdaliž nebudu tvým zástupcím u nepřítele v čas trápení a v čas ssoužení?

Hina Gode da nama amane sia: i, “Na da di gaga: mu. Amasea, di da Na hawa: hamosu ida: iwane hamomu. Amola bidi hamosu amola wadela: su eso da doaga: sea, dia ha lai da dima ili fidima: ne ha: giwane adole ba: mu.

12 Zdaliž železo poláme půlnoční železo a ocel?

Dunu afae da ouli goudamu hamedei ba: sa. Amola ouli amola balase amola gilisi (amo da gagoe [north] amoga maha) amo goudamu da baligili hamedei ba: sa.”

13 Jmění tvé, ó Judo, i poklady tvé vydám v rozchvátání darmo, po všech končinách tvých, a to pro všelijaké hříchy tvé.

Hina Gode da nama amane sia: i, “Na da ha lai dunu asunasimu. Ilia da Na fi dunu ilia muni amola liligi huluane ga gaguli masunu. Na fi dunu da soge huluane amo ganodini wadela: i bagade hamobeba: le, Na da ilima agoane se imunu.

14 A způsobím to, že musíš jíti s nepřátely svými do země cizí, když oheň zanícený v prchlivosti mé na vás pálati bude.

Ilia da soge ilia hame dawa: ganodini ilia ha lai dunu ilima udigili hawa: hamomu. Bai Na ougi da lalu agoane ha: ba: domu hamedei eso huluane nenanumu.”

15 Ty znáš mne, Hospodine, rozpomeň se na mne, a navštěv mne, a pomsti mne nad těmi, kteříž dotírají na mne. Shovívaje jim, nezachvacuj mne; věz, že snáším pro tebe pohanění.

Amalalu, na da amane sia: i, “Hina Gode! Di dawa: digisa! Dia na mae gogolema, amola na fidima! Dunu eno da nama se bagade iaha. Na da ilima dabema: ne, Dia logo doasima! Ilia da na medole legesa: besa: le, ilia Dima sinidigima: ne mae ouesaloma! Mae gogolema! Na da Dia Dio gaguia gadobeba: le, ilia da nama gadesa.

16 Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.

Di da nama sia: i amola na da Dia sia: huluane nabi dagoi. Hina Gode Bagadedafa! Na da Dia sia: beba: le, na dogo da hahawane hou ba: i dagoi.

17 Nesedám v radě posměvačů, aniž pléši; pro přísnost tvou samotný sedám, nebo prchlivostí naplnils mne.

Na da eno hame lalegagui dunu ilima gilisili hahawane dogolegele hou hame hamosu. Dia sia: beba: le, na da nisu esalu, ougi bagade ba: i.

18 Proč má býti bolest má věčná, a rána má smrtelná, kteráž se nechce zhojiti? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný, jako vody nestálé?

Na da abuliba: le se nababela: ? Na fafa: ginisi da abuliba: le bahomu hame dawa: bela: ? Hano da woufo oubiga hasea, dunu da da: i diosa. Di da amo defele, na da: i dioma: ne, nama ogogoma: bela: ?”

19 Protož takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, také tě zase obrátím, abys stál před oblíčejem mým; oddělíš-li věc drahou od ničemné, jako ústa má budeš. Nechť se oni obrátí k tobě, ty pak neobracej se k nim.

Amo nabalu, Hina Gode da nama bu adole i, “Di da bu sinidigisia, Na da di bu lale, dia da Na hawa: hamosu bu hamoma: mu. Di da udigili sia: fisili, bu sia: noga: idafa bu sia: dasea, di da bu Na balofede dunu ba: mu. Amasea, di da Na fi dunu ilima mae asili, be ilia da dia sia: nabima: ne, dima misunu.

20 Nebo jsem tě postavil proti lidu tomuto jako zed měděnou pevnou. Kteříž bojovati budou proti tobě, ale neodolají tobě; nebo já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval a vytrhoval, dí Hospodin.

Na da ilia ba: ma: ne, di balase dobea gasa bagade agoane hamomu. Ilia da dima gegemu. Be dima hasalasimu hamedei ba: mu. Bai Na di gaga: ma: ne, ani esalumu.

21 Vytrhnu tě zajisté z rukou nešlechetníků, a vykoupím tě z ruky násilníků.

Wadela: i amola bidi hamosu dunu da dima mae hasalasima: ne, Na da di gaga: mu. Na, Hina Gode da sia: i dagoi.”