Jeremiáš 14
1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu.
耶和華論到乾旱之災的話臨到耶利米：
2 Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde.
猶大悲哀，城門衰敗。 眾人披上黑衣坐在地上； 耶路撒冷的哀聲上達。
3 Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu. Přijdouce k čisternám, a nenaleznouce vody, navrátí se s nádobami svými prázdnými, hanbíce a stydíce se; protož přikryjí hlavu svou.
他們的貴冑打發家僮打水； 他們來到水池， 見沒有水，就拿着空器皿， 蒙羞慚愧，抱頭而回。
4 I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi.
耕地的也蒙羞抱頭； 因為無雨降在地上， 地都乾裂。
5 Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude.
田野的母鹿生下小鹿，就撇棄， 因為無草。
6 A divocí oslové stojíce na vysokých místech, hltati budou vítr jako draci; přehledí se oči jejich, nebo nebude žádné trávy.
野驢站在淨光的高處，喘氣好像野狗； 因為無草，眼目失明。
7 Ó Hospodine, poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám, slituj se pro jméno své. Nebo mnohá jsou odvrácení naše, toběť jsme zhřešili.
耶和華啊，我們的罪孽雖然作見證告我們， 還求你為你名的緣故行事。 我們本是多次背道，得罪了你。
8 Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu?
以色列所盼望、在患難時作他救主的啊， 你為何在這地像寄居的， 又像行路的只住一宵呢？
9 Proč se ukazuješ jako muž ustalý, jako silný, kterýž nemůže vysvoboditi? Všaks ty u prostřed nás, Hospodine, a jméno tvé nad námi vzýváno jest; neopouštějž nás.
你為何像受驚的人， 像不能救人的勇士呢？ 耶和華啊，你仍在我們中間； 我們也稱為你名下的人， 求你不要離開我們。
10 Takto praví Hospodin o lidu tomto: Tak milují toulky, noh svých nezdržují, až Hospodin nemá v nich líbosti, a nyní zpomíná nepravost jejich, a navštěvuje hříchy jejich.
耶和華對這百姓如此說： 這百姓喜愛妄行， 不禁止腳步， 所以耶和華不悅納他們。 現今要記念他們的罪孽， 追討他們的罪惡。
11 Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému.
耶和華又對我說：「不要為這百姓祈禱求好處。
12 Když se postiti budou, já nikoli nevyslyším volání jejich, a když obětovati budou obět zápalnou a suchou, já nikoli neoblíbím sobě těch věcí, ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je.
他們禁食的時候，我不聽他們的呼求；他們獻燔祭和素祭，我也不悅納；我卻要用刀劍、饑荒、瘟疫滅絕他們。」
13 Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, tito proroci říkají jim: Neuzříte meče, a hlad nepřijde na vás, ale pokoj pravý dám vám na místě tomto.
我就說：「唉！主耶和華啊，那些先知常對他們說：『你們必不看見刀劍，也不遭遇饑荒；耶和華要在這地方賜你們長久的平安。』」
14 I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám.
耶和華對我說：「那些先知託我的名說假預言，我並沒有打發他們，沒有吩咐他們，也沒有對他們說話；他們向你們預言的，乃是虛假的異象和占卜，並虛無的事，以及本心的詭詐。
15 Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou.
所以耶和華如此說：論到託我名說預言的那些先知，我並沒有打發他們；他們還說這地不能有刀劍饑荒，其實那些先知必被刀劍饑荒滅絕。
16 Lid pak ten, jemuž oni prorokují, rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem, aniž bude, kdo by je pochovával, je, manželky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich.
聽他們說預言的百姓必因饑荒刀劍拋在耶路撒冷的街道上，無人葬埋。他們連妻子帶兒女，都是如此。我必將他們的惡倒在他們身上。」
17 Protož rciž jim slovo toto: Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou.
你要將這話對他們說： 願我眼淚汪汪， 晝夜不息， 因為我百姓受了裂口破壞的大傷。
18 Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají.
我若出往田間， 就見有被刀殺的； 我若進入城內， 就見有因饑荒患病的； 連先知帶祭司在國中往來， 也是毫無知識。
19 Zdaliž do konce zamítáš Judu? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá? Proč nás biješ, tak abychom již nebyli uzdraveni? Čekáme-li pokoje, a aj, nic dobrého pakli času uzdravení, a aj, hrůza.
你全然棄掉猶大嗎？ 你心厭惡錫安嗎？ 為何擊打我們，以致無法醫治呢？ 我們指望平安，卻得不着好處； 指望痊癒，不料，受了驚惶。
20 Poznávámeť, Hospodine, bezbožnost svou i nepravost otců svých, že jsme hřešili proti tobě.
耶和華啊，我們承認自己的罪惡， 和我們列祖的罪孽， 因我們得罪了你。
21 Nezamítejž pro jméno své, nezlehčuj stolice slávy své; rozpomeň se, neruš smlouvy své s námi.
求你為你名的緣故， 不厭惡我們， 不辱沒你榮耀的寶座。 求你追念， 不要背了與我們所立的約。
22 Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti, kteříž by déšť dávali? A zdaliž nebesa dávají přívaly? Zdaliž ty nejsi sám, Hospodine, Bůh náš? Protož na tebeť očekáváme, nebo ty působíš všecko to.
外邦人虛無的神中有能降雨的嗎？ 天能自降甘霖嗎？ 耶和華－我們的上帝啊， 能如此的不是你嗎？ 所以，我們仍要等候你， 因為這一切都是你所造的。
