Jeremiáš 12
1 Spravedlivý zůstaneš, Hospodine, povedu-li odpor proti tobě, a však o soudech tvých mluviti budu s tebou. Proč se cestě bezbožníků šťastně vede? Mají pokoj všickni, kteříž se pyšně zpronevěřili.
You are righteous, Yahweh, whenever I bring disputes to you. I must certainly tell you of my reason to complain: Why do the ways of the wicked succeed? All the faithless people are successful.
2 Štěpuješ je, ano i vkořeňují se; rostou, ano i ovoce nesou ti, jejichžto úst blízko jsi, ale daleko od ledví jejich.
You planted them and they took root. They continue to produce fruit. You are near to them in their mouths, but far away from their hearts.
3 Ale ty, Hospodine, znáš mne, prohlédáš mne, a zkusils srdce mého, že s tebou jest, onyno pak táhneš jako ovce k zabíjení, a připravuješ je ke dni zabití.
Yet you, Yahweh, know me. You see me and you test my heart toward you. Take them away like sheep to the slaughter, and set them apart for the day of slaughter!
4 Dokudž by žalostila země, a bylina všeho pole svadla pro zlost přebývajících v ní, a hynulo každé hovado i ptactvo? Nebo říkají: Nevidíť Bůh skončení našeho.
How long will the land go on drying up, and the plants in every field wither because of the wickedness of its inhabitants? The animals and the birds have been taken away. Indeed, the people say, “God will not see what happens to us.”
5 Poněvadž tebe s pěšími běžícího k ustání přivodí, kterakž bys tedy stačil při koních? A poněvadž v zemi pokojné, jíž jsi se dověřil, ustáváš, což pak spravíš při tom zdutém Jordánu?
Yahweh said, “Indeed, if you, Jeremiah, have run with foot soldiers and they have tired you out, how can you compete against horses? If you fall down in the safe countryside, how will you do in the thickets along the Jordan?
6 Nebo i bratří tvoji i dům otce tvého zpronevěřili se tobě, a ti také povolávají za tebou plnými ústy. Nevěř jim, byť pak mluvili s tebou přátelsky.
For even your brothers and your father's family have betrayed you and have loudly denounced you. Do not trust in them, even if they say nice things to you.
7 Opustil jsem dům svůj, zavrhl jsem dědictví své, dal jsem to, což velice milovala duše má, v ruce nepřátel jeho.
I have abandoned my house; I have forsaken my inheritance. I have given my beloved into the hands of her enemies.
8 Učiněno jest mi dědictví mé podobné lvu v lese, vydává proti mně hlas svůj, pročež ho nenávidím.
My inheritance has become to me like a lion in a thicket; she sets herself against me with her own voice, so I hate her.
9 A což ptákem dravým jest mi dědictví mé? Což ptactvo vůkol bude proti němu? Jdětež nu, shromažďte se všecka zvířata polní, sejděte se k jídlu.
Has not my prized possession become a speckled bird, that other birds of prey go against her all around? Go and gather all the wild beasts and bring them to devour her.
10 Mnozí pastýři zkazí vinici mou, pošlapají podíl můj, podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější,
Many shepherds have destroyed my vineyard. They have stomped all over my portion of land; they turned my delightful portion into a wilderness, a desolation.
11 Obrátí jej v pustinu. Kvíliti bude, spuštěn jsa ode mne; spustne všecka tato země, nebo není žádného, kdo by to v srdci skládal.
They have made her a desolation. I mourn for her; she is desolate. All the land has been made desolate, for there is no one who takes it to heart.
12 Na všecka místa vysoká po poušti potáhnou zhoubcové, meč zajisté Hospodinův zžíře od jednoho kraje země až do druhého, nebude míti pokoje žádné tělo.
Destroyers have come against all the bare places in the wilderness, for Yahweh's sword is devouring from one end of the land to the other. There is no safety in the land for any living creature.
13 Nasejí pšenice, ale trní žíti budou; bolestně to ponesou, že užitku nevezmou, a styděti se budou za úrody své pro prchlivost hněvu Hospodinova.
They have sown wheat but harvest thornbushes. They are exhausted from work but have gained nothing. So be ashamed of your gain because of Yahweh's anger.”
14 Takto praví Hospodin o všech mých sousedech zlých, jenž se dotýkají dědictví, kteréž jsem uvedl v dědictví lidu svému Izraelskému: Aj, já vypléním je z země jejich, když dům Judský vypléním z prostředku jejich.
Yahweh says this against all my neighbors, the wicked ones who strike at the possession that I made my people Israel inherit, “See, I am the one who is about to uproot them from their own ground, and I will pull up the house of Judah from among them.
15 Stane se však, když je vypléním, že se navrátím a smiluji se nad nimi, a přivedu zase jednoho každého z nich k dědictví jeho, a jednoho každého do země jeho.
Then after I uproot those nations, it will happen that I will have compassion on them and bring them back; I will return them—each man to his inheritance and his land.
16 Stane se také, jestliže by se pilně učili cestám lidu mého, a přisahali by ve jménu mém, říkajíce: Živť jest Hospodin, jakž oni učívali lid můj přisahati skrze Bále, že vzděláni budou u prostřed lidu mého.
It will come about that if those nations carefully learn the ways of my people, to swear by my name 'As Yahweh lives' just as they have taught my people to swear by Baal, then they will be built up in the midst of my people.
17 Jestliže by pak neposlouchali, tedy pléniti budu národ ten ustavičně a hubiti, dí Hospodin.
But if any do not listen, then I will uproot that nation. It will certainly be uprooted and destroyed—this is Yahweh's declaration.”
