Jakubův 4
1 Odkud jdou bojové a svády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z líbostí vašich, kteréž rytěřují v oudech vašich?
Whence wars and fightings among you? Do they not come hence, even from your lusts, which war in your members?
2 Žádáte, a nemáte; závidíte a dychtíte, a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, a však neobdržíváte, proto že neprosíte.
You strongly desire, and have not; you kill, and are zealous, and can not obtain. You fight and war, but have not, because you ask not.
3 Prosíte, a nebéřete, proto že zle prosíte, abyste na své líbosti vynakládali.
You ask, and do not receive, because you ask wickedly, that you may spend upon your lusts.
4 Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.
Adulterers, and adulteresses, do you not know that the friendship of the world is enmity against God? Whosoever, therefore, will be a friend of the world, is counted an enemy of God.
5 Což mníte, že nadarmo dí písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás?
Do you think that the scripture speaks in vain? And does the spirit, who dwells in us, strongly incline to envy?
6 Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.
But he gives greater favor. For it says, "God resists the proud, but gives favor to the humble."
7 Poddejtež se tedy Bohu, a zepřete se ďáblu, i utečeť od vás.
Therefore, be subject to God. Resist the devil, and he will flee from you.
8 Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, kteříž jste dvojité mysli.
Draw nigh to God, and he will draw nigh to you. Cleanse your hands, you sinners; and purify your hearts, you men of two minds.
9 Ssouženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek.
Be exceedingly afflicted, and mourn, and weep; and let your laughter be turned into mourning, and your joy into sadness.
10 Ponižte se před oblíčejem Páně, a povýšíť vás.
Be humble in the presence of the Lord, and he will lift you up.
11 Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru, a potupuje bratra svého, utrhá zákonu, a potupuje zákon. Tupíš-li pak zákon, nejsi plnitel zákona, ale soudce.
He who speaks against his brother, and condemns his brother, speaks against the law, and condemns the law. But if you condemn the law, you are not a doer of the law, but a judge.
12 Jedenť jest vydavatel zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, ješto tupíš jiného?
There is one lawgiver, who is able to save, and to destroy. Who are you, that condemn another?
13 Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes neb zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zištěme;
Come, now, you who say, To-day, or to-morrow, we will go to such a city, and will abide there one year, and traffic in merchandise, and get gain;
14 (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jaký jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)
who do not know what shall be to-morrow. For what is your life? It is, indeed, a smoke, which appears for a little while, and then vanishes away.
15 Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Pán chtíti, a budeme-li živi, učiníme toto neb onono.
Instead of which, you ought to say, If the Lord will, we shall live, and do this, or that.
16 Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest.
But now you boast in your proud speeches: all such boasting is evil.
17 A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.
Wherefore, to him who know how to do good, and does it not, to him it is sin.
