Jakubův 3
1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
RI ai ko, me sota mau, ma komail me toto inong iong saunpadakala, pwe komail asa, me kitail pan lel ong kadeik laud.
2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.
Pwe pan pak toto kitail kin sapung, a ma amen sota kin sapungki lokaia kis, nan i ol melel amen, o a kak koaki pali war a pokon.
3 An, my koňům udidla v ústa dáváme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
Kilang, kitail kin ki ong nan au en os kisin mata, pwe ren peiki ong kitail, o kitail kin kawuk sili war arail pokon.
4 An, i lodí tak veliké jsouce, a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
Kilang, pil sop akan! Irail me kalaimun o ang kin ipir wei, ari so, men ilil tikitik kak kawuki ong wasa, me kaptin kin inong iong ia.
5 Tak i jazyk malý oud jest, a však veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
Iduen lo me kokon tikitik eu, a a suaisuai lapalap. Kilang, duen kisiniai tikitik kin isikada nana kalaimun!
6 Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti. Takť jest postaven jazyk mezi oudy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
Iduen lo en aramas, a rasong kisiniai o aude pan sapung karos. Lo o kisan kokon atail, ap kasaminela war pon, a kin isikada wiawia en nan maur atail karos, a pein i isis sang nan pweleko. (Geenna g1067)
7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i zeměplazů, i mořských potvor bývá skroceno, a jest okroceno od lidí;
Pwe song en man laualo karos, o manpir, o me karop, o man akan, me kin memaur nan sed, kin kamandala o kaloedi ren aramas akan.
8 Ale jazyka žádný z lidí skrotiti nemůže. Tak jest neskrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
A lo o sota aramas amen me kak kaloedi, nan me sued kot, me dir en men kamela.
9 Jím dobrořečíme Bohu Otci, a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
I me kitail kapingaki Kaun o Sam, o kitail kariaki i aramas akan, me wiauier ni mom en Kot.
10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
Song ni au ota kapai o karia kin tapi sang ia. Ri ai ko, me sota pung, mepukat en wiaui due.
11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkost i hořkost?
Daduen utun pil pot, a kin ki wei pil iau o sadik sang ni por ta ieu?
12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané i sladké vody nevydává.
Ri ai ko, pik pot pil kak wa wan le, de wain pan kak wan pik? Pil dueta parer sol eu sota kak kida pil.
13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
Is me lolekong re omail, o erekila padak? I en kasaleda ni lamalam mau a wiawia kan ni impai o lolekong.
14 Pakliť máte hořkou závist, a dráždění v srdci svém, nechlubte se, a neklamejte proti pravdě.
A ma peirin o akamai mier nan mongiong omail, komail der suaiki palian melel o der kalikame me melel.
15 Neníť ta moudrost s hůry sstupující, ale jest zemská, hovadná, ďábelská.
Pwe lolekong wet, me sota tapi sang poa a udan pa et, pali uduk, pali tewil.
16 Nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé.
Pwe wasa peirin o akamai mia, nan i wasan saminimin o dodok sued karos kin wiauiaui ia.
17 Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprvé zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
A lolekong, me tapi sang ni pali poa, mas a kin makelekel, ap pil kaminimin, o kampai, o matarok, o dir en kadek, o wa mau, o so peikasal, o so malaun.
18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
A wan pung pan kamoremoredi ni popol ren ir, me kin tom pena.
