Jakubův 3
1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
Aluna ane, singa inonee mihi kutula miamanyisi, mulinge kina mizize singelya kinyamilimo kikulu kukila.
2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.
Kunsoko kehi kitumila kunzila yeetu. Ange wehi shanga wikumpya munkani yakwe, nuanso muntu nakondile. uhumile kulaagila kumwili wakwe wihi.
3 An, my koňům udidla v ústa dáváme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
Itegwa kang'wi kuuika ilijamu afarasi mumilomo ao akugombile, hangi kuhueli kuupiula imilomo ehi.
4 An, i lodí tak veliké jsouce, a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
Hangi mulinge kina iimeli, ingawa nkulu kusukung'wa nung'we ga nuukulu, hangi kuhumile kupeula imiile ao ihi.
5 Tak i jazyk malý oud jest, a však veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
Kuu uu anga kelume, kintu kiniino mumwili, wisumbula pakulu du. Sigozi kote kehaka nikikulu kihumile kusonswa ninzae nino niyamoto!
6 Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti. Takť jest postaven jazyk mezi oudy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
Ululime nulwensogaa moto, ukumbigulu wa ulugu, uikilwe mumo muingo ya miile itu, inge wikanza umwiili wihi hangi wiikwa migulya mumoto munzila yalikalo, nuwenso wikansoswa numoto nuwakuulungu. (Geenna g1067)
7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i zeměplazů, i mořských potvor bývá skroceno, a jest okroceno od lidí;
Kila ikikali kamihaka, nyunyi, niikugenda pehi nekekali kamuluze iza ikaiwe ni antu.
8 Ale jazyka žádný z lidí skrotiti nemůže. Tak jest neskrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
Inge kutile umuntu anga nung'wi, nuhumile kululagila ululime, ingi ubi nisinga wikilaga, nuwizoe kizume nuubulagi.
9 Jím dobrořečíme Bohu Otci, a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
Kululimi kimukulya umukulu nu Tata witu, hangi kululeme lulo keazuma iantu niaumbilwe, kupyani ang'wi Tunda.
10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
Kumulomo wuwo wuwo witambula nkani yakukembetwa nukuzung'wa. Aluna ane emakani aya singangaanonee.
11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkost i hořkost?
Ikolyo, uluzi lung'wi lahuma kupumyane imaze nimaza nayanimaluluu?
12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané i sladké vody nevydává.
Aluna ane ikolyo ikota la mutini lahumane kutuga inkali yamuzeituni, ang'wi umuzabibu ukutugane inkali niamutini? Anga injilyo namazi nimalulu shikipumya imazi nisinga malulu.
13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
Nyenyu mung'wanyu nukete uupolo nuumanyi? Ebu umuntu uyu walagiile ulikalo nuluza mumilimo akwe nuupolonuupumie mumahala.
14 Pakliť máte hořkou závist, a dráždění v srdci svém, nechlubte se, a neklamejte proti pravdě.
Angize mukete wilu nuutaki mumasigo yawinyene munkola yanyu, muleke kuhumbula kuligitya uuteele nukuligitya itai.
15 Neníť ta moudrost s hůry sstupující, ale jest zemská, hovadná, ďábelská.
Uwu singa upolo nuupumile kigulya, inge upumile muunkumbigulu, singa akinkolo, akiheng'wi.
16 Nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé.
Kunsoko paukole uwetu niwitengi ukole, ukole wibulugi ni ntendo nimbe.
17 Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprvé zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
Upolo nuupimie kigulya, kwanza uza, hangi wilowa upolo, uupoelu nimahala, nizue ukende nuuhuili nuuza singawi kuila anga antu antu ni tai.
18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
Ni nkali yatai yetemelwa muupolo kuawa niituma inkani ya upolo.
