Jakubův 3
1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
My brethren, be not many teachers, knowing that we shall receive the greater judgment.
2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.
For in many things we all offend. If any man stumble not in word, the same is a perfect man, able also to bridle the whole body.
3 An, my koňům udidla v ústa dáváme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
Behold, we put bits in the horses’ mouths, that they may obey us; and we turn about their whole body.
4 An, i lodí tak veliké jsouce, a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
Behold also the ships, which though they are so great, and are driven by fierce winds, yet they are turned about with a very small helm, wherever the pilot willeth.
5 Tak i jazyk malý oud jest, a však veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
Even so the tongue is a little member, and boasteth great things. Behold, how great a matter a little fire kindleth!
6 Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti. Takť jest postaven jazyk mezi oudy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
And the tongue is a fire, a world of iniquity: so is the tongue among our members, that it defileth the whole body, and setteth on fire the course of nature; and it is set on fire from hell. (Geenna g1067)
7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i zeměplazů, i mořských potvor bývá skroceno, a jest okroceno od lidí;
For every kind of beasts, and of birds, and of serpents, and of creatures in the sea, is tamed, and hath been tamed by mankind:
8 Ale jazyka žádný z lidí skrotiti nemůže. Tak jest neskrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
But the tongue can no man tame; it is an unruly evil, full of deadly poison.
9 Jím dobrořečíme Bohu Otci, a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
With it we bless God, even the Father; and with it we curse men, who are made after the similitude of God.
10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
Out of the same mouth proceedeth blessing and cursing. My brethren, these things ought not so to be.
11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkost i hořkost?
Doth a fountain send forth at the same place sweet water and bitter?
12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané i sladké vody nevydává.
Can the fig tree, my brethren, bear olive berries? or a vine, figs? so no fountain can yield both salt water and fresh.
13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
Who is a wise man and endued with knowledge among you? let him show by a good behaviour his works with meekness of wisdom.
14 Pakliť máte hořkou závist, a dráždění v srdci svém, nechlubte se, a neklamejte proti pravdě.
But if ye have bitter envying and strife in your hearts, glory not, and lie not against the truth.
15 Neníť ta moudrost s hůry sstupující, ale jest zemská, hovadná, ďábelská.
This wisdom descendeth not from above, but is earthly, sensual, demonic.
16 Nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé.
For where envying and strife is, there is confusion and every evil work.
17 Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprvé zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
But the wisdom that is from above is first pure, then peaceable, gentle, and reasonable, full of mercy and good fruits, without partiality, and without hypocrisy.
18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
And the fruit of righteousness is sown in peace by them that make peace.
