Jakubův 3
1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
Do not become many teachers, my brothers, because you know well that we teachers shall be judged by a severer standard than others.
2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.
For in many respects we often stumble. If any man never stumbles in speech, the same is a perfect man, able to bridle the whole body as well.
3 An, my koňům udidla v ústa dáváme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
When we put bits in the mouths of horses to make them obey us, we control their whole body also.
4 An, i lodí tak veliké jsouce, a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
Look at the ships too, though they are so large, even when driven by fierce winds they are turned by a very small rudder, wherever the impulse of the helmsman wills.
5 Tak i jazyk malý oud jest, a však veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
So also the tongue is a small member and makes great boasts. Behold, how great a forest is set on fire by a little spark!
6 Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti. Takť jest postaven jazyk mezi oudy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
And the tongue is a fire; it is a very world of iniquity among our members, defiling the whole body, and setting on fire the wheel of nature, and is itself set on fire by hell. (Geenna g1067)
7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i zeměplazů, i mořských potvor bývá skroceno, a jest okroceno od lidí;
For while every kind of beast and bird, and of reptiles and sea- creatures are tamable, and actually have been tamed by mankind,
8 Ale jazyka žádný z lidí skrotiti nemůže. Tak jest neskrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
no man can tame the tongue, restless evil that it is, full of deadly poison.
9 Jím dobrořečíme Bohu Otci, a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
With it we continually bless our Lord and Father, and with it we are accustomed to curse men made in the image of God.
10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
From out of the same mouth pour forth blessings and cursings! My brothers, this ought not to be so.
11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkost i hořkost?
Does a spring pour forth from the same opening sweet water and bitter?
12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané i sladké vody nevydává.
Can a fig tree, my brothers, bear olives; or a grape-vine, figs? No more can salt water yield fresh water.
13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
Who among you is wise and intelligent? Let him show his deeds by his good life, in the meekness of wisdom.
14 Pakliť máte hořkou závist, a dráždění v srdci svém, nechlubte se, a neklamejte proti pravdě.
But if you have bitter jealousy and faction in your heart, do not be boasting of that, and be false to the truth.
15 Neníť ta moudrost s hůry sstupující, ale jest zemská, hovadná, ďábelská.
Such wisdom is not that which is descending from on high, but is earthly, sensual, demonlike.
16 Nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé.
For wherever jealousy and faction exist, there is confusion and every evil deed.
17 Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprvé zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
But the wisdom which comes from on high is first pure, then peaceable, gentle, conciliatory, overflowing with mercy and good fruits, without partiality and without insincerity.
18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
And the fruit of righteousness is being sown in peace by those who are working peace.
