Jakubův 3
1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
MY brethren, be not many teachers, knowing that we shall receive a severer judgment.
2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.
For in many things we all offend. If any man offend not in word, he is a perfect man, and capable of reining in the whole body.
3 An, my koňům udidla v ústa dáváme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
Behold, we put bits into the horses’ mouths, that they may obey us, and we turn about their whole body.
4 An, i lodí tak veliké jsouce, a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
Behold also the ships, though so great, and driven by tempestuous winds, are turned about by the smallest rudder, whithersoever the inclination of the pilot pleaseth.
5 Tak i jazyk malý oud jest, a však veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
So also the tongue is a little member, and proudly vaunts. Behold how great a pile of wood, a little fire kindleth!
6 Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti. Takť jest postaven jazyk mezi oudy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
And the tongue is a fire, a world of iniquity: in such manner is the tongue placed among our members, that it defileth all the body, and setteth on fire the circle of nature; and is set on fire of hell. (Geenna g1067)
7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i zeměplazů, i mořských potvor bývá skroceno, a jest okroceno od lidí;
For every species of wild beasts, and also of birds, of reptiles, and even of fishes, is tamed, and hath also been tamed by human ingenuity:
8 Ale jazyka žádný z lidí skrotiti nemůže. Tak jest neskrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
but the tongue can no man tame; it is an unruly evil, full of deadly poison.
9 Jím dobrořečíme Bohu Otci, a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
With it we bless God even the Farther; and with the same we curse men, though after the likeness of God.
10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
Out of the same mouth goeth forth blessing and cursing. These things, my brethren, ought not to be thus.
11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkost i hořkost?
Doth a fountain from the same aperture spout forth sweet water and bitter?
12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané i sladké vody nevydává.
Can a fig-tree, my brethren, produce olives; or a vine figs? so also can no fountain send forth salt water and sweet.
13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
Who is a wise man and intelligent among you, let him shew in a becoming conduct his works with the meekness of wisdom.
14 Pakliť máte hořkou závist, a dráždění v srdci svém, nechlubte se, a neklamejte proti pravdě.
But if ye have bitter envy and contention in your heart, boast not, and lie not against the truth.
15 Neníť ta moudrost s hůry sstupující, ale jest zemská, hovadná, ďábelská.
This is not the wisdom which cometh from above, but is earthly, sensual, diabolical.
16 Nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé.
For where envy and contention dwell, there is tumult and every vile deed.
17 Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprvé zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
But the wisdom from above is first pure, then peaceable, meek, easily persuadable, full of mercy and good fruits, impartial, and void of dissimulation.
18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
But the fruit of righteousness in peace is sown for those who are peacemakers.
