Jakubův 2
1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
RI ai ko, komail poson atail Kaun Iesus Kriitus en lingan, der lipiliki aramas amen.
2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
Pwe ma ol amen pan iang omail saraui, me kapwateki ring kold likau lingan, o pil samama amen, me a tuken likau o sakanekan pan pedelong,
3 A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:
A ma komail pan kilekilang me mi nan likau lingan, o komail pan indang i: Re kotido kaipokedi met, wasa mau, ap indang me samama: Koe en uda mo, de met impan utipa!
4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?
Iaduen komail lipilipil nan pung omail, o komail wiala saunkapung kan ni omail lamalam sued?
5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?
Ri ai kompok kan, komail rong! Kot sota kotin piladar me samama nan sappa et, me kapwapwaki poson, o me pan sosoki wei, me a kotin inauki ong irail, me pok ong i?
6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?
A komail mamaleki me samama o. Kaidin me kapwapwa kan kin wia sued ong komail o pangalang komail mol en kadeik kan?
7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
Irail sota kin lalaue mar isou, me komail maranekier?
8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
Ma komail kapwaiada kapung isou duen masan o: Koe en pok ong men imp om dueta pein uk, nan komail wia me mau.
9 Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, a zákon vás tresce jako přestupníky.
A ma komail pan lipilipiliki aramas, komail kin wia dip, o kapung pan kadiarok ong komail, me komail me dipan.
10 Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.
Pwe meamen kapwaiada kapung pon, ap kawela kusoned eu, nan i me tiakedi karos.
11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.
Pwe me kotin masanier: Koe der kamal, i me pil masanier: Koe der kamela aramas! Ari, ma koe sota kamal, a ma koe kamela aramas, nan koe me tiakedier kapung o.
12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.
Komail ari lokaia o wiawia duen irail, me pan pakadeikada ren kapung en kamaio.
13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
A me sota kin kadek, pan lodi ong kadeik apwal, a me kadek, kin suaiki kadeik o.
14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
Ri ai ko, da katepan aramas amen, me pan inda, me a poson mia, ap sota a wiawia mau kan? Iaduen poson pan kak dorela i?
15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,
Ma ri atail ol de li amen mia, me solar a likau, o solar kan ar kisin manga kaukaule,
16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?
A ma amen komail pan indang i: Kola popol rangerang o mangamanga! Ap sota, me komail pan ki ong i, me mau ong pali war a, da katepa?
17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
Iduen poson, ma a kelep o sota wiawia iang, nan a melar.
18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.
A ele amen pan inda: Om poson mia, a ai wiawia kan mia; kasale ong ia om poson, me sota wiawia kan mia, a ngai pan kasale ong uk ai poson ni ai wiawia kan.
19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, a však třesou se.
Koe kamelele me Kot me ta men mia, me mau, nan tewil akan pil kin kamelele ap masakada.
20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
A koe aramas aklapalap, ma koe men dedeki, me poson me mal kot, ma sota wiawia kan iang?
21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
Iaduen sam atail Apraam? A sota pung kila a wiawia kan, ni a pan mairongki sapwilim a kisin putak Isaak pon pei saraui?
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?
I me koe kilang, me poson sauasa a wiawia kan, o poson unsok kilar a wiawia kan.
23 A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
Ari masan o pwaidar: Apraam poson Kot, o i me a pung kilar o a maraneki: Kompoke pan Kot.
24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?
Komail ari kilanger, me aramas amen pan pung kila a wiawia kan a kaidin poson ta.
25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?
Pil dueta Raap, li sued amen, kaidin a wiawia kan, me a pung kilar, ni a kasamo men en kadar, o kadar ir ala ni apot al toror?
26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
Pwe duen pali war mela, ma sota ngen, iduen poson a mela, ma sota wiawia kan iang.
