Jakubův 2
1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
fratres mei nolite in personarum acceptione habere fidem Domini nostri Iesu Christi gloriae
2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
etenim si introierit in conventu vestro vir aureum anulum habens in veste candida introierit autem et pauper in sordido habitu
3 A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:
et intendatis in eum qui indutus est veste praeclara et dixeritis tu sede hic bene pauperi autem dicatis tu sta illic aut sede sub scabillo pedum meorum
4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?
nonne iudicatis apud vosmet ipsos et facti estis iudices cogitationum iniquarum
5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?
audite fratres mei dilectissimi nonne Deus elegit pauperes in hoc mundo divites in fide et heredes regni quod repromisit Deus diligentibus se
6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?
vos autem exhonorastis pauperem nonne divites per potentiam opprimunt vos et ipsi trahunt vos ad iudicia
7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
nonne ipsi blasphemant bonum nomen quod invocatum est super vos
8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
si tamen legem perficitis regalem secundum scripturas diliges proximum tuum sicut te ipsum bene facitis
9 Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, a zákon vás tresce jako přestupníky.
si autem personas accipitis peccatum operamini redarguti a lege quasi transgressores
10 Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.
quicumque autem totam legem servaverit offendat autem in uno factus est omnium reus
11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.
qui enim dixit non moechaberis dixit et non occides quod si non moechaberis occides autem factus es transgressor legis
12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.
sic loquimini et sic facite sicut per legem libertatis incipientes iudicari
13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
iudicium enim sine misericordia illi qui non fecit misericordiam superexultat autem misericordia iudicio
14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
quid proderit fratres mei si fidem quis dicat se habere opera autem non habeat numquid poterit fides salvare eum
15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,
si autem frater aut soror nudi sunt et indigent victu cotidiano
16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?
dicat autem aliquis de vobis illis ite in pace calefacimini et saturamini non dederitis autem eis quae necessaria sunt corporis quid proderit
17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
sic et fides si non habeat opera mortua est in semet ipsam
18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.
sed dicet quis tu fidem habes et ego opera habeo ostende mihi fidem tuam sine operibus et ego ostendam tibi ex operibus fidem meam
19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, a však třesou se.
tu credis quoniam unus est Deus bene facis et daemones credunt et contremescunt
20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
vis autem scire o homo inanis quoniam fides sine operibus otiosa est
21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
Abraham pater noster nonne ex operibus iustificatus est offerens Isaac filium suum super altare
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?
vides quoniam fides cooperabatur operibus illius et ex operibus fides consummata est
23 A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
et suppleta est scriptura dicens credidit Abraham Deo et reputatum est illi ad iustitiam et amicus Dei appellatus est
24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?
videtis quoniam ex operibus iustificatur homo et non ex fide tantum
25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?
similiter autem et Raab meretrix nonne ex operibus iustificata est suscipiens nuntios et alia via eiciens
26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
sicut enim corpus sine spiritu emortuum est ita et fides sine operibus mortua est
