Jakubův 2
1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
My brethren, do not hold the faith of our glorious Lord Jesus Christ with partial regard for persons.
2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
For if there enter into your synagogue a man having gold rings on his fingers, and with splendid clothing, and there enter likewise a poor man, with sordid apparel;
3 A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:
and you look on him who has the splendid clothing, and say, Sit you here honorably; and to the poor man, Stand you there; or, Sit here at my footstool:
4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?
are you not, then, partial among yourselves, and have become judges who reason wickedly?
5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?
Hearken, beloved brethren: Has not God chosen the poor of the world--rich in faith, and heirs of the kingdom which he has promised to them who love him?
6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?
Do not the rich exceedingly oppress you, and themselves drag you to the judgment seats?
7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
Do not they defame that excellent name which is named on you?
8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
If, now, indeed, you fulfill a royal law, according to the scripture, "You shall love your neighbor as yourself," you do well.
9 Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, a zákon vás tresce jako přestupníky.
But if you have respect of persons, you commit sin, being convicted by the law of transgressors.
10 Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.
For whoever will keep the whole law, yet fails in one point, has become guilty of all.
11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.
For he who said, "Do not commit adultery," has also said, "Do not kill." Now if you do not commit adultery, yet if you kill, you have become a transgressor of the law.
12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.
So speak, and so do, as those who shall be judged by a law of liberty;
13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
for judgment without mercy, will be to him who showed no mercy: but mercy exults over judgment.
14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
What is the advantage, my brethren, if any one say he have faith, but have not works? Can faith save him?
15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,
For if a brother or a sister be naked, or destitute of daily food,
16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?
and any one of you say to him, Depart in peace: be warmed, and be filled; yet give him none of the things needful for the body, what is the advantage?
17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
So, also, faith, if it have not works, is dead, being alone.
18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.
Also, one may say, You have faith, and I have works: show me your faith without your works, and I will show you my faith by my works.
19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, a však třesou se.
You believe that there is one God; you do well: even the demons believe and tremble.
20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
Besides, would you know, O vain man, that faith, without works, is dead?
21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
Was not Abraham, our father, justified by works, when he had lifted up Isaac, his son, upon the altar?
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?
You see that his faith co-operated with his works, and by works his faith was perfected.
23 A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
And so that scripture was fulfilled, which says, "Abraham believed God, and it was counted to him for righteousness; and he was called the friend of God."
24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?
You see, that by works a man is justified, and not by faith only.
25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?
And in like manner, also, was not Rahab, the harlot, justified by works, having secretly received the messengers, and having sent them away by another road.
26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
For, as the body, without the spirit, is dead, so, also, faith, without works, is dead.
