Izaiáš 62
1 Pro Sion nebudu mlčeti, a pro Jeruzalém neupokojím se, dokudž nevyjde jako blesk spravedlnost jeho, a spasení jeho jako pochodně hořeti nebude.
For Sion Y schal not be stille, and for Jerusalem Y schal not reste, til the iust man therof go out as schynyng, and the sauyour therof be teendid as a laumpe.
2 I uzří národové spravedlnost tvou, a všickni králové slávu tvou, a nazovou tě jménem novým, kteréž ústa Hospodinova vyřknou.
And hethene men schulen se thi iust man, and alle kyngis schulen se thi noble man; and a newe name, which the mouth of the Lord nemyde, schal be clepid to thee.
3 Nadto budeš korunou ozdobnou v ruce Hospodinově, a korunou královskou v ruce Boha svého.
And thou schalt be a coroun of glorie in the hond of the Lord, and a diademe of the rewme in the hond of thi God.
4 Nebudeš více slouti opuštěná, a země tvá nebude více slouti pustinou, ale ty nazývána budeš rozkoší, a země tvá vdanou; nebo rozkoš míti bude Hospodin v tobě, a země tvá bude vdaná.
Thou schalt no more be clepid forsakun, and thi lond schal no more be clepid desolat; but thou schalt be clepid My wille in that, and thi lond schal be enhabitid; for it plesid the Lord in thee, and thi lond schal be enhabited.
5 Nebo jakož pojímá mládenec pannu, tak tě sobě pojmou synové tvoji, a jakou má radost ženich z nevěsty, tak radovati se bude z tebe Bůh tvůj.
For a yong man schal dwelle with a virgyn, and thi sones schulen dwelle in thee; and the spouse schal haue ioie on the spousesse, and thi God schal haue ioie on thee.
6 Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteříž přes celý den i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti. Kteříž tedy připomínáte Hospodina, nemlčtež,
Jerusalem, Y haue ordeyned keperis on thi wallis, al dai and al niyt with outen ende thei schulen not be stille. Ye that thenken on the Lord, be not stille,
7 A nedávejte jemu pokoje, dokudž neutvrdí, a dokudž nezpůsobí, aby Jeruzalém byl slavný na zemi.
and yyue ye not silence to him, til he stablische, and til he sette Jerusalem `preisyng in erthe.
8 Přisáhltě Hospodin skrze pravici svou, a skrze rámě síly své, řka: Nikoli nedám obilí tvého více za pokrm nepřátelům tvým, aniž píti budou cizozemci vína tvého, o němž jsi pracoval.
The Lord swoor in his riyt hond and in the arm of his strengthe, Y schal no more yyue thi wheete mete to thin enemyes, and alien sones schulen not drynke thi wyn, in which thou hast trauelid.
9 Ale ti, kteříž je shromažďují, budou je jísti, a chváliti Hospodina, a kteříž je zbírají, budou je píti v síňcích svatosti mé.
For thei that schulen gadere it togidere, schulen ete it, and schulen herie the Lord; and thei that beren it togidere, schulen drynke in myn hooli hallis.
10 Vejdětež, vejdětež branami, spravte cestu lidu, vyrovnejte, vyrovnejte silnici, vybeřte kamení, vyzdvihněte korouhev k národům.
Passe ye, passe ye bi the yatis; make ye redi weie to the puple, make ye a playn path; and chese ye stoonys, and reise ye a signe to puplis.
11 Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
Lo! the Lord made herd in the laste partis of the erthe. Seie ye to the douytir of Sion, Lo! thi sauyour cometh; lo! his meede is with hym, and his werk is bifore hym.
12 I nazovou syny tvé lidem svatým, vykoupenými Hospodinovými, ty pak slouti budeš městem vzácným a neopuštěným.
And thei schulen clepe hem the hooli puple, ayenbouyt of the Lord. Forsothe thou schalt be clepid a citee souyt, and not forsakun.
