< Izaiáš 62 >

1 Pro Sion nebudu mlčeti, a pro Jeruzalém neupokojím se, dokudž nevyjde jako blesk spravedlnost jeho, a spasení jeho jako pochodně hořeti nebude.
For Sion's sake I will not hold my peace, and for Jerusalem's sake I will not rest, until her righteousness go forth as light, and my salvation burn as a torch.
2 I uzří národové spravedlnost tvou, a všickni králové slávu tvou, a nazovou tě jménem novým, kteréž ústa Hospodinova vyřknou.
And the Gentiles shall see your righteousness, and kings your glory: and one shall call you [by] a new name, which the Lord shall name.
3 Nadto budeš korunou ozdobnou v ruce Hospodinově, a korunou královskou v ruce Boha svého.
And you shall be a crown of beauty in the hand of the Lord, and a royal diadem in the hand of your God.
4 Nebudeš více slouti opuštěná, a země tvá nebude více slouti pustinou, ale ty nazývána budeš rozkoší, a země tvá vdanou; nebo rozkoš míti bude Hospodin v tobě, a země tvá bude vdaná.
And you shall no more be called Forsaken; and your land shall no more be called Desert: for you shall be called My Pleasure, and your land Inhabited: for the Lord has taken pleasure in you, and your land shall be inhabited.
5 Nebo jakož pojímá mládenec pannu, tak tě sobě pojmou synové tvoji, a jakou má radost ženich z nevěsty, tak radovati se bude z tebe Bůh tvůj.
And as a young man lives with a virgin, so shall your sons dwell in [you]: and it shall come to pass [that] as a bridegroom will rejoice over a bride, so will the Lord rejoice over you.
6 Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteříž přes celý den i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti. Kteříž tedy připomínáte Hospodina, nemlčtež,
And on your walls, O Jerusalem, have I set watchmen all day and all night, who shall never cease making mention of the Lord.
7 A nedávejte jemu pokoje, dokudž neutvrdí, a dokudž nezpůsobí, aby Jeruzalém byl slavný na zemi.
For there is none like you, when he shall have established, and made Jerusalem a praise on the earth.
8 Přisáhltě Hospodin skrze pravici svou, a skrze rámě síly své, řka: Nikoli nedám obilí tvého více za pokrm nepřátelům tvým, aniž píti budou cizozemci vína tvého, o němž jsi pracoval.
For the Lord has sworn by his glory, and by the might of his arm, I will no more give your corn and your provisions to your enemies; nor shall strangers any more drink your wine, for which you has laboured.
9 Ale ti, kteříž je shromažďují, budou je jísti, a chváliti Hospodina, a kteříž je zbírají, budou je píti v síňcích svatosti mé.
But they that have gathered them shall eat them, and they shall praise the Lord; and they that have gathered [the grapes] shall drink thereof in my holy courts.
10 Vejdětež, vejdětež branami, spravte cestu lidu, vyrovnejte, vyrovnejte silnici, vybeřte kamení, vyzdvihněte korouhev k národům.
Go through my gates, and make a way for my people; and cast the stones out of the way; lift up a standard for the Gentiles.
11 Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
For behold, the Lord has proclaimed to the end of the earth, say you to the daughter of Sion, Behold, your Saviour has come to you, having his reward and his work before his face.
12 I nazovou syny tvé lidem svatým, vykoupenými Hospodinovými, ty pak slouti budeš městem vzácným a neopuštěným.
And one shall call them the holy people, the redeemed of the Lord: and you shall be called a city sought out, and not forsaken.

< Izaiáš 62 >