Izaiáš 57
1 Spravedlivý hyne, a žádný nepřipouští toho k srdci, a muži pobožní odcházejí, a žádný nerozvažuje toho, že před příchodem zlého vychvácen bývá spravedlivý,
義人死去，沒有人放在心上；虔誠的人被收去，沒有人予以注意：義人被接去，是為了脫離災難，
2 Že dochází pokoje, a odpočívá na ložci svém, kdožkoli chodí v upřímosti své.
而進入安息；躬行正直的人，將安眠於自己的處所。
3 Ale vy přistupte sem, synové kouzedlnice, símě cizoložníka a smilnice.
巫女的兒子，姦婦淫女的後裔，你們近前來！
4 Komu se to s takovou chutí posmíváte? Proti komu rozdíráte ústa, vyplazujete jazyk? Zdaliž nejste synové neřádní, símě postranní?
你們戲謔誰呢﹖你們向誰張口吐舌呢﹖不是你們這些反叛的兒子，不忠的後裔，
5 Kteříž smilníte v hájích pod každým dřevem zeleným, zabíjejíce syny své při potocích, pod vysokými skalami.
在橡樹林中，在一切綠樹下慾火中燒；在山谷中，在磐石的夾縫裏祭殺嬰兒嗎﹖
6 Mezi hladkými kameny potočními jest díl tvůj. Tiť jsou, ti los tvůj, na něž také vyléváš mokrou obět, obětuješ suchou obět. V těch-liž bych věcech se kochal?
山谷中的光石竟是你的家產，它們竟成了你的產業；並且你還給它們奠了酒，獻了供物，對這些事我豈能容忍﹖
7 Na hoře vysoké a vyvýšené stavíš lože své, a tam vstupuješ k obětování oběti.
在巍峨高聳的山上，你安置了你的床榻，並且上那裏去奉獻犧牲。
8 Pamětné pak znamení své za dvéře a za veřeje stavíš, když ode mne, odkryvši se, vstupuješ, a rozšiřuješ lože své, činíc je prostrannější víc než pohané; miluješ lože jejich, kdež místo oblíbíš.
你在門和門框後安置了你的記號，瞞著我裸體上了床，舖開了你的床榻，你喜歡與誰同寢，便與他茍合，且看了他的手。
9 Chodíš i k králi s olejem, a s mnohými vonnými mastmi svými; posíláš zajisté posly své daleko, a ponižuješ se až do hrobu. (Sheol h7585)
你擦滿了香膏，加多了香料，往摩肋客那裏去，又遣發使者到遠方去，你甚至深入了陰間。 (Sheol h7585)
10 Pro množství cest svých ustáváš, aniž říkáš: Daremnéť jest to. Nalezla jsi sobě zběř ku pomoci, protož neželíš práce.
你因路途遙遠，已感疲倦，但總不說：「絕望了！」因為你找著了你新生的力量，所以你不覺困乏。
11 A kohož jsi se děsila a bála, že jsi klamala, a na mne se nerozpomínala, ani připustila k srdci svému? Zdali proto, že jsem já mlčel, a to zdávna, nebojíš se mne?
你害怕誰，畏懼誰，竟使你失去忠信，而不懷念我，不關心我﹖難道因為我久不作聲，你就不怕我了嗎﹖
12 Já tvou spravedlnost oznámím, a skutky tvé, kteřížť nic neprospějí.
我要披露你的義舉，以及與你毫無裨益的行為。
13 Když křičeti budeš, nechať tě vysvobodí zběř tvá. Ano pak všecky je zanese vítr, a zachvátí marnost, ale kdož doufá ve mne, vládnouti bude zemí, a dědičně obdrží horu svatou mou.
當你呼求時，讓你那一夥救你罷！但是一陣風要把它們全部捲走，一口氣要把他們吹去。唯有那依賴我的，將承受地業，繼承我的聖山。
14 Nebo řečeno bude: Vyrovnejte, vyrovnejte, spravte cestu, odkliďte překážky z cesty lidu mého.
有個聲音說：「修路，修路！把路修平，把我民族道路上的障礙除去！」
15 Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano i s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha přebývám, obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených.
因為至高者，卓越者，居於永遠者，名為聖者的這樣說：「我雖居於高處及聖所，但我也與懺悔和心靈謙卑的人在一起，為振奮謙卑者的心情，甦醒懺悔者的心靈。
16 Nebuduť se zajisté na věky nesnadniti, aniž se budu věčně hněvati, neboť by duch před oblíčejem mým zmizel, i dchnutí, kteréž jsem já učinil.
我不願永遠爭辯，也不願永久發怒，因為生氣是由我而出，靈魂是由我而造。
17 Pro nepravost lakomství jeho rozhněval jsem se, a ubil jsem jej; skryl jsem se a rozhněval proto, že odvrátiv se, odšel cestou srdce svého.
因了她的罪惡我一時發怒，打擊了她，在怒氣中掩住我的面；可是她仍背叛，走她隨心所欲的道路。
18 Vidím cesty jeho, a však uzdravím jej; zprovodím jej, a jemu potěšení navrátím, i těm, kteříž kvílí s ním.
我看見了她的行為，我要醫治她，我要引她回來，將安慰賜給她和她的憂傷者。
19 Stvořím ovoce rtů, hojný pokoj, dalekému jako blízkému, praví Hospodin, a tak uzdravím jej.
在他們的口唇上安放讚頌之辭：「平安，平安歸於遠近的人 ！」上主說。【我要醫好她。】
20 Bezbožní pak budou jako moře zbouřené, když se spokojiti nemůže, a jehož vody vymítají nečistotu a bláto.
但惡人將如翻騰的大海，不能平息，它的海浪捲起黃土與淤泥。
21 Nemajíť žádného pokoje, praví Bůh můj, bezbožní.
我的天主說：惡人決無平安！
