Izaiáš 48
1 Slyštež to, dome Jákobův, kteříž se nazýváte jménem Izraelovým, a z vod Judových jste pošli, kteříž přisaháte ve jménu Hospodinovu, a Boha Izraelského připomínáte, však ne v pravdě, ani v spravedlnosti,
“Fanongo ki he meʻa ni, ʻE fale ʻo Sēkope, ʻa koe ʻoku ui ʻaki ʻae hingoa ʻo ʻIsileli, pea kuo haʻu mei he ngaahi matavai ʻo Siuta, ʻakimoutolu ʻoku fuakava ʻi he huafa ʻo Sihova, pea lea ki he ʻOtua ʻo ʻIsileli, ka ʻoku ʻikai ʻi he moʻoni, pe ʻi he māʻoniʻoni.
2 Ačkoli od města svatého se jmenujete, a na Boha Izraelského, jehož jméno jest Hospodin zástupů, zpoléháte.
He ʻoku nau lau ʻoku nau ʻoe kolo māʻoniʻoni, pea faʻaki ʻakinautolu ki he ʻOtua ʻo ʻIsileli; ko hono huafa ko Sihova ʻoe ngaahi kautau.
3 Předešlé věci zdávna jsem oznamoval, a což vyšlo z úst mých, i což jsem ohlašoval, brzce jsem činíval, a stávalo se.
Kuo u fakahā ʻae ngaahi meʻa muʻa mei he kamataʻanga; pea naʻa nau ʻalu atu mei hoku fofonga, pea ne u fakahā ia; naʻaku fai fakafokifā ia, pea hoko ia.
4 Věděl jsem, že jsi zatvrdilý, a houžev železná šíje tvá, a čelo tvé ocelivé.
Koeʻuhi naʻaku ʻilo ʻoku ke paongataʻa, pea ko e uoua ukamea ho kia, pea palasa ho foʻi laʻē;
5 A protožť jsem oznamoval z dávna, prvé než přicházelo, ohlašovalť jsem, abys neříkal: Modla má učinila ty věci, a rytina má neb slitina má přikázala to.
Kuo u fakahā ia kiate koe mei he kamataʻanga; ʻi he teʻeki ai hoko ia naʻaku fakahā ia kiate koe: telia naʻa ke pehē, ‘Kuo fai ʻe heʻeku tamapua, ʻae ngaahi meʻa ko ia, mo ʻeku tamapua kuo tongi, mo ʻeku tamapua kuo haka kuo fekau ki ai.’
6 Slýchals o tom, pohlediž na to na všecko, vy pak, nebudete-liž toho oznamovati? Již nyní ohlašujiť nové a tajné věci, o nichž jsi ty nic nevěděl.
Kuo ke tomuʻa fanongo, pea vakai kuo hoko ʻae meʻa ni kotoa pē; pea ʻe ʻikai te ke fakahā ia? “Kuo u fakahā atu mei he kuonga ni, ʻae ngaahi meʻa foʻou, ʻio, ʻae ngaahi meʻa lilo, pea naʻe ʻikai te ke ʻilo ki ai.
7 Nyní stvořeny jsou, a ne předešlého času, o nichž jsi před tímto dnem nic neslyšel, abys neřekl: Aj, věděl jsem o tom.
ʻOku fakatupu ni ia, kae ʻikai mei he kamataʻanga; ʻio, ʻi muʻaange ʻi he ʻaho ʻaia naʻe ʻikai te ke fanongo ki ai, telia naʻa ke pehē, “Vakai, naʻaku ʻilo ia.”
8 Anobrž aniž jsi slyšel, ani věděl, aniž se to tehdáž doneslo ucha tvého; nebo jsem věděl, že sobě velmi nevážně počínati budeš, a že jsi převrácenec hned od života matky.
Ko e moʻoni naʻe ʻikai te ke fanongo, ʻio, naʻe ʻikai te ke ʻilo; ʻio, mei he kuonga ko ia naʻe ʻikai ke fakaava ho telinga: he naʻaku ʻilo te ke fai kākā lahi, pea naʻe ui koe ko e maumau fono mei he manāva.
9 Pro jméno své poshovím s prchlivostí svou, a pro chválu svou poukrotím hněvu proti tobě, abych tě nevyplénil.
Koeʻuhi ko hoku huafa te u taʻofi hoku houhau, pea koeʻuhi ko ʻeku ongoongolelei te u taʻofi au meiate koe, ke ʻoua naʻaku tuʻusi ʻaupito koe.
10 Aj, přepálím tě, ačkoli ne jako stříbro, přeberu tě v peci ssoužení.
Vakai; kuo u fakamaʻa koe, kae ʻikai ʻaki ʻae siliva; kuo u fili koe mei he afi ʻoe mamahi.
11 Pro sebe, pro sebe učiním to. Nebo jakž by mohlo v lehkost vydáno býti? Slávy své zajisté jinému nedám.
Koeʻuhi ko au, ʻio, koeʻuhi ko au, te u fai ia: he ko e hā ʻe fakalielia ai ʻa hoku huafa? Pea ʻe ʻikai te u foaki hoku nāunau ki ha tokotaha kehe.
12 Slyš mne, Jákobe a Izraeli, povolaný můj: Já jsem, já první, já jsem i poslední.
“Fanongo kiate au, ʻe Sēkope pea mo ʻIsileli, ʻa koe kuo u ui; ko au ia; ko au ko e ʻuluaki, pea ko au foki ko e kimui.
13 Má zajisté ruka založila zemi, a pravice má dlaní rozměřila nebesa; povolal jsem jich, a hned se postavily.
Kuo ʻai ʻe hoku nima ʻae tuʻunga ʻo māmani, pea kuo u hanga ʻae ngaahi langi ʻaki hoku nima toʻomataʻu: ʻo kau ka ui ki ai, ʻoku nau tuʻu hake fakataha.
14 Shromažďte se vy všickni, a slyšte. Kdo z nich oznámil tyto věci: Hospodin miluje jej, onť vykoná vůli jeho proti Babylonu, a rámě jeho proti Kaldejským?
“Mou fakataha, ʻakimoutolu kotoa pē, pea fanongo; ko hai ʻiate kinautolu kuo ne fakahā ʻae ngaahi meʻa ui? Kuo ʻofa ʻa Sihova kiate ia: te ne fai ʻene faʻiteliha ki Papilone, pea ʻe ʻi he kakai Kalitia ʻa hono nima.
15 Já, já mluvil jsem, protož povolám ho; přivedu jej, a šťastnou bude míti cestu svou.
Ko au, ʻio, ko au, kuo u folofola; kuo u ui kiate ia: kuo u ʻomi ia, pea te ne ngaohi ke lelei hono hala.
16 Přistupte ke mně, slyšte to: Nemluvíval jsem z počátku v skrytě; od toho času, v kterémž se to dálo, přítomen jsem byl. A nyní Panovník Hospodin poslal mne a duch jeho.
“Mou haʻu ke ofi kiate au, fanongo ki he meʻa ni; “talu ʻae kamataʻanga naʻe ʻikai te u lea ʻi he lilo; talu ʻae kuonga naʻe ʻi ai ia, ʻoku ʻi ai au.” Pea ko e ʻEiki ko Sihova, mo hono Laumālie, kuo na fekau au.
17 Toto praví Hospodin vykupitel tvůj, Svatý Izraelský: Já Hospodin Bůh tvůj učím tě, abys prospěch bral, a vodím tě po cestě, po kteréž bys chodil.
ʻOku pehē ʻe Sihova, ko ho Huhuʻi, ko e tokotaha māʻoniʻoni ʻo ʻIsileli; “Ko au ko Sihova ko ho ʻOtua, ʻaia ʻoku akonakiʻi koe ke ʻaonga, pea ko ia ʻoku tataki koe ʻi he hala ʻoku totonu ke ke ʻalu ai.
18 Ó kdybys byl šetřil přikázaní mých, bylť by jako potok pokoj tvůj, a spravedlnost tvá jako vlny mořské.
ʻAmusiaange ʻe au kuo ke tokanga ki heʻeku ngaahi fekau! Ka ne pehē kuo hangē ko e vaitafe hoʻo fiemālie, pea tatau hoʻo māʻoniʻoni mo e ngaahi peau ʻoe tahi:
19 A bylo by jako písku semene tvého, a plodu života tvého jako štěrku jeho, aniž by vyťato, ani vyhlazeno bylo jméno jeho před oblíčejem mým.
Pea ko ho hako foki kuo hangē ko e ʻoneʻone, pea ko e fua ʻo ho manāva ʻo hangē ko e kilikili ʻoe matātahi; pea ʻe ʻikai tuʻusi pe fakaʻauha hono hingoa mei hoku ʻao.
20 Vyjděte z Babylona, utecte od Kaldejských, hlasem zvučným zvěstujte, ohlašujte to, rozneste to až do končin země. Rcete: Vykoupil Hospodin služebníka svého Jákoba.
ʻAlu atu ʻakimoutolu mei Papilone, mou hola mei he kakai Kalitia, mou fakahā ʻaki ʻae lea ʻoe hiva, tala ʻae meʻa ni, lea ʻaki ia ʻo aʻu ki he ngataʻanga ʻo māmani; mou pehē, “Kuo huhuʻi ʻe Sihova ʻa ʻene tamaioʻeiki ko Sēkope.”
21 Nebudouť žízniti, když je po pustinách povede, vody z skály vyvede jim; nebo rozetne skálu, aby tekly vody.
Pea naʻe ʻikai te nau masiva inu ʻi heʻene tataki ʻakinautolu ʻi he ngaahi toafa: naʻa ne pule ke tafe atu ʻae vai mei he maka maʻanautolu: naʻa ne foaʻi ʻae maka, pea naʻe mapuna mei ai ʻae vai.
22 Nemajíť žádného pokoje, praví Hospodin, bezbožní.
ʻOku pehē ʻe Sihova, “ʻoku ʻikai ha fiemālie ki he kakai angahala.”
