Izaiáš 40
1 Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš.
你們的上帝說： 你們要安慰，安慰我的百姓。
2 Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své.
要對耶路撒冷說安慰的話， 又向她宣告說， 她爭戰的日子已滿了； 她的罪孽赦免了； 她為自己的一切罪， 從耶和華手中加倍受罰。
3 Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.
有人聲喊着說： 在曠野預備耶和華的路， 在沙漠地修平我們上帝的道。
4 Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.
一切山窪都要填滿， 大小山岡都要削平； 高高低低的要改為平坦， 崎崎嶇嶇的必成為平原。
5 Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.
耶和華的榮耀必然顯現； 凡有血氣的必一同看見； 因為這是耶和華親口說的。
6 Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.
有人聲說：你喊叫吧！ 有一個說：我喊叫甚麼呢？ 說：凡有血氣的盡都如草； 他的美容都像野地的花。
7 Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva.
草必枯乾，花必凋殘， 因為耶和華的氣吹在其上； 百姓誠然是草。
8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.
草必枯乾，花必凋殘， 惟有我們上帝的話必永遠立定。
9 Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš.
報好信息給錫安的啊， 你要登高山； 報好信息給耶路撒冷的啊， 你要極力揚聲。 揚聲不要懼怕， 對猶大的城邑說： 看哪，你們的上帝！
10 Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
主耶和華必像大能者臨到； 他的膀臂必為他掌權。 他的賞賜在他那裏； 他的報應在他面前。
11 Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.
他必像牧人牧養自己的羊群， 用膀臂聚集羊羔抱在懷中， 慢慢引導那乳養小羊的。
12 Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?
誰曾用手心量諸水， 用手虎口量蒼天， 用升斗盛大地的塵土， 用秤稱山嶺， 用天平平岡陵呢？
13 Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
誰曾測度耶和華的心， 或作他的謀士指教他呢？
14 S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl?
他與誰商議，誰教導他， 誰將公平的路指示他， 又將知識教訓他， 將通達的道指教他呢？
15 Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje.
看哪，萬民都像水桶的一滴， 又算如天平上的微塵； 他舉起眾海島，好像極微之物。
16 Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti.
黎巴嫩的樹林不夠當柴燒； 其中的走獸也不夠作燔祭。
17 Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho.
萬民在他面前好像虛無， 被他看為不及虛無，乃為虛空。
18 K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu?
你們究竟將誰比上帝， 用甚麼形像與上帝比較呢？
19 Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá;
偶像是匠人鑄造， 銀匠用金包裹， 為它鑄造銀鍊。
20 A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula.
窮乏獻不起這樣供物的， 就揀選不能朽壞的樹木， 為自己尋找巧匠， 立起不能搖動的偶像。
21 Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země?
你們豈不曾知道嗎？ 你們豈不曾聽見嗎？ 從起初豈沒有人告訴你們嗎？ 自從立地的根基， 你們豈沒有明白嗎？
22 Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,
上帝坐在地球大圈之上； 地上的居民好像蝗蟲。 他鋪張穹蒼如幔子， 展開諸天如可住的帳棚。
23 Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,
他使君王歸於虛無， 使地上的審判官成為虛空。
24 Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je.
他們是剛才栽上， 剛才種上， 根也剛才扎在地裏， 他一吹在其上，便都枯乾； 旋風將他們吹去，像碎稭一樣。
25 K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý?
那聖者說：你們將誰比我， 叫他與我相等呢？
26 Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.
你們向上舉目， 看誰創造這萬象， 按數目領出， 他一一稱其名； 因他的權能， 又因他的大能大力， 連一個都不缺。
27 Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?
雅各啊，你為何說， 我的道路向耶和華隱藏？ 以色列啊，你為何言， 我的冤屈上帝並不查問？
28 Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?
你豈不曾知道嗎？ 你豈不曾聽見嗎？ 永在的上帝耶和華，創造地極的主， 並不疲乏，也不困倦； 他的智慧無法測度。
29 On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí.
疲乏的，他賜能力； 軟弱的，他加力量。
30 Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají,
就是少年人也要疲乏困倦； 強壯的也必全然跌倒。
31 Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.
但那等候耶和華的必重新得力。 他們必如鷹展翅上騰； 他們奔跑卻不困倦， 行走卻不疲乏。
