Izaiáš 40
1 Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš.
你们的 神说： 你们要安慰，安慰我的百姓。
2 Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své.
要对耶路撒冷说安慰的话， 又向她宣告说， 她争战的日子已满了； 她的罪孽赦免了； 她为自己的一切罪， 从耶和华手中加倍受罚。
3 Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.
有人声喊着说： 在旷野预备耶和华的路， 在沙漠地修平我们 神的道。
4 Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.
一切山洼都要填满， 大小山冈都要削平； 高高低低的要改为平坦， 崎崎岖岖的必成为平原。
5 Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.
耶和华的荣耀必然显现； 凡有血气的必一同看见； 因为这是耶和华亲口说的。
6 Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.
有人声说：你喊叫吧！ 有一个说：我喊叫什么呢？ 说：凡有血气的尽都如草； 他的美容都像野地的花。
7 Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva.
草必枯干，花必凋残， 因为耶和华的气吹在其上； 百姓诚然是草。
8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.
草必枯干，花必凋残， 惟有我们 神的话必永远立定。
9 Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš.
报好信息给锡安的啊， 你要登高山； 报好信息给耶路撒冷的啊， 你要极力扬声。 扬声不要惧怕， 对犹大的城邑说： 看哪，你们的 神！
10 Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
主耶和华必像大能者临到； 他的膀臂必为他掌权。 他的赏赐在他那里； 他的报应在他面前。
11 Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.
他必像牧人牧养自己的羊群， 用膀臂聚集羊羔抱在怀中， 慢慢引导那乳养小羊的。
12 Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?
谁曾用手心量诸水， 用手虎口量苍天， 用升斗盛大地的尘土， 用秤称山岭， 用天平平冈陵呢？
13 Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
谁曾测度耶和华的心， 或作他的谋士指教他呢？
14 S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl?
他与谁商议，谁教导他， 谁将公平的路指示他， 又将知识教训他， 将通达的道指教他呢？
15 Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje.
看哪，万民都像水桶的一滴， 又算如天平上的微尘； 他举起众海岛，好像极微之物。
16 Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti.
黎巴嫩的树林不够当柴烧； 其中的走兽也不够作燔祭。
17 Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho.
万民在他面前好像虚无， 被他看为不及虚无，乃为虚空。
18 K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu?
你们究竟将谁比 神， 用什么形象与 神比较呢？
19 Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá;
偶像是匠人铸造， 银匠用金包裹， 为它铸造银链。
20 A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula.
穷乏献不起这样供物的， 就拣选不能朽坏的树木， 为自己寻找巧匠， 立起不能摇动的偶像。
21 Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země?
你们岂不曾知道吗？ 你们岂不曾听见吗？ 从起初岂没有人告诉你们吗？ 自从立地的根基， 你们岂没有明白吗？
22 Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,
神坐在地球大圈之上； 地上的居民好像蝗虫。 他铺张穹苍如幔子， 展开诸天如可住的帐棚。
23 Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,
他使君王归于虚无， 使地上的审判官成为虚空。
24 Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je.
他们是刚才栽上， 刚才种上， 根也刚才扎在地里， 他一吹在其上，便都枯干； 旋风将他们吹去，像碎秸一样。
25 K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý?
那圣者说：你们将谁比我， 叫他与我相等呢？
26 Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.
你们向上举目， 看谁创造这万象， 按数目领出， 他一一称其名； 因他的权能， 又因他的大能大力， 连一个都不缺。
27 Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?
雅各啊，你为何说， 我的道路向耶和华隐藏？ 以色列啊，你为何言， 我的冤屈 神并不查问？
28 Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?
你岂不曾知道吗？ 你岂不曾听见吗？ 永在的 神耶和华，创造地极的主， 并不疲乏，也不困倦； 他的智慧无法测度。
29 On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí.
疲乏的，他赐能力； 软弱的，他加力量。
30 Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají,
就是少年人也要疲乏困倦； 强壮的也必全然跌倒。
31 Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.
但那等候耶和华的必从新得力。 他们必如鹰展翅上腾； 他们奔跑却不困倦， 行走却不疲乏。
