< Izaiáš 40 >
1 Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš.
Hloep uh pai, ka pilnam he hloep uh pai. Na Pathen loh,
2 Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své.
Jerusalem te a lungbuei ah thui pah lamtah amah taengah hoe pah. Amah kathaesainah moeithen pah ham a caempuei khaw cung coeng. A tholhnah cungkuem ham te rhaepnit la BOEIPA kut a yook.
3 Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.
Khosoek kah pang ol dongah BOEIPA kah longpuei rhoekbah uh. Mamih Pathen ham longpuei te kolken duela dueng sakuh.
4 Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.
Kolrhawk khaw boeih nolh saeh lamtah tlang som boeih khaw kunyun sak uh laeh. Cangngok te tlangtlae la, ngoemngak te khaw kolbawn la om saeh.
5 Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.
BOEIPA kah a ka loh a thui coeng dongah BOEIPA kah thangpomnah te phoe vetih pumsa ah thikat la boeih a hmuh uh ni.
6 Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.
Ol long tah pang dae a ti tih a thui coeng. Balae ka pang thil eh? Pumsa boeih he sulrham banghui ni, pumsa kah sitlohnah boeih khaw lohma kah tamlaep pai banghui mai ni.
7 Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva.
Sulrham khaw rhae tih tamlaep pai tloih. Pilnam khaw BOEIPA kah a hil loh sulrham bangla a yawn taktak.
8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.
Sulrham he rhae tih rhaipai loh rhul mai cakhaw mamih Pathen kah olka tah kumhal duela pai.
9 Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš.
Zion ham aka phong loh na tlang sang la luei lah. Jerusalem ham aka phong khaw na thadueng ol neh pomsang lah. Rhih boeh pomsang laeh. Judah khopuei rhoek taengah, “Nangmih kah Pathen la he,” ti nah.
10 Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
Ka Boeipa Yahovah tah a tlungluen neh ha pawk tih a bantha loh anih ham a taemrhai pah coeng ke. A thapang khaw amah taengah, a thaphu khaw a mikhmuh ah om coeng ke.
11 Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.
Amah kah tuping aka dawn bangla a ban neh a luem sak. Tuca rhoek te a coi tih a rhang dongah a poem. Cacun khaw a khool bal.
12 Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?
A kutpha dongah tui aka loeng, vaan te khap at la aka khap tih diklai laipi khaw baelpuei dongah aka hluem, tlang neh som boeih khaw cooi dongah coilung pakhat neh aka thuek te unim?
13 Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
BOEIPA kah mueihla aka noem tih a cilsuep neh anih aka ming sak hlang te unim?
14 S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl?
Anih aka uen tih aka yakming sak khaw, tiktamnah caehlong neh anih aka cang tih mingnah longpuei neh aka cang, anih te lungcuei aka ming sak te unim te?
15 Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje.
Namtom rhoek khaw tuiduen dongkah tuicip bangla, cooi dongkah khomong bangla a ngai uh ke ni. Sanglak boeih khaw khonuei bangla a yaal.
16 Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti.
Lebanon pataeng toih rhoeh pawt tih a mulhing hmueihhlutnah la rhoeh pawh.
17 Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho.
Namtom boeih khaw amah hmaikah pawt bangla a poei-oep lakah khaw amah rhangneh hinghong la ngai uh.
18 K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu?
Te dongah Pathen te u taengah nim na lutlat sak vetih amah te mebang nen nim phek na tluk sak uh eh?
19 Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá;
Mueithuk te kutthai loh a hloe tih sui aka dung loh sui neh a nulh thil. Cak rhui nen khaw a cam.
20 A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula.
Tangkik tanglai loh khocang la thing aka keet pawt te a coelh. Aka tuen pawh mueithuk aka saek ham te kutthai hlangcueih a tlap.
21 Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země?
Na ming uh pawt nim? Na ya uh pawt nim? A lu lamloh nangmih taengah thui pawt nim? Diklai kah a yung na yakming uh pawt nim?
22 Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,
Diklai kueluek soah aka ngol tih tangku bangla kho aka sa, vaan te tihil bangla aka cuet, khosa ham dap bangla aka yaai pah la om.
23 Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,
Boeica rhoek te a hong taengla aka pae neh diklai kah laitloek rhoek te hinghong la a khueh.
24 Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je.
A phung uh pawt tih a soem uh pawt hmanah a ngo khaw diklai ah saicin bal pawh. Te dongah amih te phawn a hmuh vaengah tah koh pahoi tih hlipuei loh divawt bangla a khuen.
25 K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý?
Te dongah kai naka puet tihA Cim neh ka vanat aka ti te unim?
26 Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.
Na mik te a sang la dangrhoek lamtah so uh lah. He he aka suen khaw unim? A caempuei a tarhing ah a thoeng sak tih amih te a ming neh boeih a khue. A thahuem khaw cang kahlak tih thadueng neh a om rhapsat coeng dongah hlang pakhat pataeng a hmaai moenih.
27 Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?
Balae tih Jakob nang na cal. Israel sawt long khaw, “Ka longpuei he BOEIPA taeng lamloh thuh uh coeng, ka tiktamnah he ka Pathen loh a poe coeng,” na ti rhailai.
28 Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?
Na ming het pawt nim? Khosuen Pathen Yahovah na ya noek pawt nim? Diklai bawt aka suen te tawnba pawt tih a kohnue moenih. A lungcuei te khenah om mahpawh.
29 On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí.
Lamlum te thadueng a paek tih thahuem aka khueh pawt te thaomnah a rhoeng sak.
30 Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají,
Camoe rhoek te tawnba uh tih kohnue uh. Tongpang rhoek khaw a paloe lam ni a paloe uh.
31 Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.
Tedae BOEIPA aka lamtawn rhoek tah a thadueng sai vetihatha bangla a phae neh luei ni. Yong uh cakhaw kohnue uh mahpawh. Cet thikthuek cakhaw tawnba uh mahpawh,” a ti.