Izaiáš 23
1 Břímě Týru. Kvělte lodí mořské; nebo popléněn jest, tak že není ani domu. Aniž kdo přichází z země Citim; známé učiněno jest jim.
Breme [naselbine] Tir. Tulite, ve ladje iz Taršíša, kajti ta je opustošena, tako da tam ni nobene hiše niti vhoda vanjo; od dežele Kitéjcev jim je razodeto.
2 Umlknětež obyvatelé ostrovu, kterýž kupci Sidonští, plavíce se přes moře, naplňovali,
Bodite mirni, vi prebivalci otoka, vi, ki so jih sidónski trgovci, ki prečkajo morje, na novo napolnili.
3 A jehož úrody na velikých vodách, símě Sichor, žeň jeho, užitek potoka, a kterýž byl skladem národů.
Ob velikih vodah je seme Šihórja, žetev reke, njeno poplačilo in ona je dobiček narodom.
4 Zastyď se, Sidone, nebo praví moře, pevnost mořská, řkuc: Nepracuji ku porodu, a nerodím, a nevychovávám mládenců, aniž odchovávám panen.
Bodi osramočen, oh Sidón, kajti morje je spregovorilo, celó moč morja, rekoč: »Ne mučim se, niti ne rojevam otrok, niti ne negujem mladeničev, niti ne vzgajam devic.
5 Jakož nad pověstí o Egyptu, tak žalostiti budou nad pověstí o Týru.
Kakor ob poročilu glede Egipta, tako bodo boleče zaskrbljeni ob poročilu iz [naselbine] Tir.
6 Přepravte se do Tarsu, kvělte obyvatelé ostrovu.
Prepeljite se v Taršíš; tulite, vi prebivalci otoka.
7 To-liž by se vždycky veselilo? Jestiť starožitnost jeho ode dnů starodávních, ale zavedouť je daleko nohy jeho.
Ali je to vaše radostno mesto, katerega starodavnost je od starodavnih dni? Njegova lastna stopala ga bodo odnesla daleč, da začasno biva.
8 Kdo že to usoudil proti Týru, korunujícímu jiné, jehož kupci jsou jako knížata, a kramáři jeho znamenití v zemi?
Kdo je sprejel ta nasvet zoper [naselbino] Tir, obkrožujoče mesto, čigar trgovci so princi, čigar preprodajalci so častitljivi [ljudje] zemlje?
9 Hospodin zástupů usoudil to, aby zohavil pýchu všelikého slavného, a za nic položil všecky znamenité země.
Gospod nad bojevniki je to namenil, da omadežuje ponos vse slave in da privede v zaničevanje vse častitljive [ljudi] zemlje.
10 Navrať se do země své jako řeka, ó dcero Tarská, neníť tam více ani pasu.
Prečkaj skozi svojo deželo kakor reka, oh taršíška hči. Tam ni več nobene moči.
11 Vztáhl ruku svou na moře, pohnul královstvími; Hospodin přikázal o tržišti, aby zkaženy byly pevnosti jeho.
Svojo roko je iztegnil nad morje, stresel je kraljestva. Gospod je izdal zapoved zoper trgovsko mesto, da uniči njegova močna oporišča.
12 A řekl: Nebudeš se více veseliti, trpěc nátisk, panno, dcero Sidonská. Povstaň, beř se do Citim, ale i tam nebudeš míti odpočinutí.
Rekel je: »Ne boš se več razveseljevala, oh ti zatirana devica, hči sidónska. Vstani, prečkaj h Kitéjcem; tudi tam ne boš imela počitka.
13 Aj, země Kaldejská, ten lid nebyl lidem. Assur vzdělal ji pro obyvatele pustin, vystavěli věže jejich, vzdělali paláce její, tak že i Assyrii vyvrátil.
Glej, dežela Kaldejcev; tega ljudstva ni bilo, dokler ga ni Asirec osnoval za tiste, ki prebivajo v divjini. Postavili so njegove stolpe, vzdignili so njegove palače; in privedel ga je do ruševin.
14 Kvělte lodí mořské, nebo zpuštěna jest pevnost vaše.
Tulite ve ladje iz Taršíša, kajti vaša moč je opustošena.
15 I stane se v ten den, že v zapomenutí bude Týrus za sedmdesáte let, jako za věk krále jednoho. Do skonání sedmdesáti let bude míti Týrus jako písničku nevěstky.
Na tisti dan se bo zgodilo, da bo [naselbina] Tir pozabljena sedemdeset let, glede na dneve enega kralja. Po koncu sedemdesetih let bo [naselbina] Tir pela kakor pocestnica.
16 Vezmi harfu, obcházej město, ó nevěstko v zapomenutí daná, hrej dobře, zpívej dlouho, abys v pamět uvedena byla.
Vzemi harfo, pojdi okoli mesta, ti pocestnica, ki si bila pozabljena; naredi prijetno melodijo, poj mnoge pesmi, da se te bodo lahko spomnili.
17 I bude po dokonání sedmdesáti let, že navštíví Hospodin Týr, ale on navrátí se zase k nevěstčí mzdě své, a smilniti bude se všemi královstvími země na okršlku světa.
Po koncu sedemdesetih let se bo zgodilo, da bo Gospod obiskal [naselbino] Tir in se obrnil k njenemu plačilu in zagrešila bo prešuštvovanje, z vsemi kraljestvi sveta, na obličju zemlje.
18 Však kupectví jeho a mzda jeho svatá bude Hospodinu. Nebude na poklad skládána, ani schovávána, ale pro ty, kteříž přebývají před Hospodinem, bude kupectví jeho, aby jedli do sytosti, a měli roucho dobré.
Njeno trgovsko blago in njena nagrada bosta sveta Gospodu. To ne bo več shranjeno niti kopičeno, kajti njen trgovski dobiček bo za tiste, ki prebivajo pred Gospodom, da bodo zadostno jedli in za trpežno oblačilo.
