< Izaiáš 20 >
1 Léta, kteréhož přitáhl Tartan do Azotu, poslán jsa od Sargona, krále Assyrského, a když bojoval proti Azotu, a vzal jej,
E higano mane Sargon ruodh Asuria nooro jatend lweny maduongʼ, nodhi Ashdod mi omonje kendo okawe,
2 Času toho mluvil Hospodin skrze Izaiáše syna Amosova, řka: Jdi a slož žíni z bedr svých, a obuv svou zzuj s noh svých. I učinil tak, a chodil nahý a bosý.
kendo e ndalono ema ne Jehova Nyasaye owuoyo kokalo kuom Isaya wuod Amoz. Nowachone niya, “Gony pien gugru manie dendi kendo ilony wuocheni oko e tiendi.” Kendo notimo kamano kowuotho duk gi tiende nono.
3 I řekl Hospodin: Jakož chodí služebník můj Izaiáš nahý a bosý, na znamení a zázrak, třetího roku Egypta a Mouřenínské země,
Eka Jehova Nyasaye nowacho niya, “Mana kaka jatichna Isaya oselonyore duk mowuotho gi tiende nono kuom higni adek, kobedo ranyisi kuom gima timore ne Misri kod Kush,
4 Tak povede král Assyrský jaté Egyptské a jaté Mouřenínské, mladé i staré, nahé a bosé, s obnaženými zadky, k hanbě Egyptských.
omiyo ruodh Asuria biro sembo jo-Misri kod jo-Kush ma osemako duto, jomatindo kod jomadongo. Giniwuoth duge gi tiendegi nono, ka siandagi neno, mi mano nobed wichkuot ni jo-Misri.
5 I užasnou se a zahanbí nad Mouřeníny, útočištěm svým, a nad Egyptskými, chloubou svou.
Ji mane oketo genoni kuom jo-Kush, kendo tingʼore malo nikech jo-Misri nobed gi luoro kod wichkuot.
6 Tedy řekne obyvatel ostrovu tohoto v ten den: Aj hle, toť naše útočiště, k němuž jsme se utíkali o pomoc, abychom vysvobozeni byli z moci krále Assyrského. Jakž bychom my tedy ušli?
E kindeno jogo modak e dho namni nowach ni, ‘Neuru gima osetimore ne joma waketo genowa kuomgi, joma ne waringo kuomgi mondo okonywa kendo oreswa e lwet ruodh Asuria! To koro, ere kaka wanatony?’”