Izaiáš 16
1 Pošlete beránky panovníku země, počnouc od Sela až do pouště, k hoře dcery Sionské.
Envie os cordeiros para o governante da terra de Selah para o deserto, para a montanha da filha de Sião.
2 Sic jinak bude Moáb jako pták místa nemající, a s hnízda sehnaný; budou dcery Moábské při brodech Arnon.
Pois será que como aves errantes, como um ninho disperso, também as filhas de Moab estarão nos vaus do Arnon.
3 Svolej radu, učiň soud, připrav stín svůj u prostřed poledne jako noc; skrej vyhnané, místa nemajícího nevyzrazuj.
Dê conselhos! Executar a justiça! Faça sua sombra como a noite no meio do meio-dia! Escondam os marginais! Não traiam os fugitivos!
4 Nechať u tebe pobudou vyhnaní moji, ó Moábe, buď skrýší jejich před zhoubcím; nebo přestane násilník, přestane zhoubce, pošlapávající vyhlazen bude z země.
Let meus párias moram com vocês! Quanto a Moab, seja um esconderijo para ele da face do destruidor. Pois o extorsionista é levado a nada. A destruição cessa. Os opressores são consumidos fora da terra.
5 A upevněn bude milosrdenstvím trůn, a seděti bude na něm stále v stánku Davidovu ten, kterýž by soudil a vyhledával soudu a pospíchal k spravedlnosti.
Um trono será estabelecido em amorosa bondade. Sentar-se-á nele na verdade, na tenda de Davi, julgando, buscando justiça, e rapidamente fazendo justiça.
6 Ale slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o pýše jeho, a chloubě jeho i spouzení se jeho, ale nepřijdouť k vykonání myšlénky jeho.
Ouvimos falar do orgulho de Moab, que ele é muito orgulhoso; até mesmo de sua arrogância, seu orgulho e sua ira. Suas vanglórias não são nada.
7 Protož kvíliti bude Moáb před Moábem, jeden každý kvíliti bude; nad grunty Kirchareset úpěti budete, a říkati: Jižť jsou zkaženi.
Portanto, Moab lamentará por Moab. Todos irão lamentar. Lamentarão pelos bolos de uva passa de Kir Hareseth, totalmente abatidos.
8 Nýbrž i réví Ezebon usvadlo, i vinní kmenové Sibma. Páni národů potřeli výborné réví jeho, kteréž až do Jazer dosahalo, a bylo se rozšířilo při poušti; rozvodové jeho rozložili se, a dosahali až za moře.
Pois os campos de Heshbon definham com a videira de Sibmah. Os senhores das nações derrubaram seus ramos de escolha, que chegaram até Jazer, que perambulou pelo deserto. Seus rebentos foram espalhados no exterior. Eles passaram por cima do mar.
9 Protož pláči pro pláč Jazerských a pro vinici Sibma; svlažuji tě slzami svými, ó Ezebon a Eleale, nebo provyskování nad ovocem tvým letním a nad žní tvou kleslo.
Portanto, vou chorar com o pranto de Jazer pela videira de Sibmah. Eu vos regarei com minhas lágrimas, Heshbon e Elealeh: pois em suas frutas de verão e em sua colheita o grito de batalha caiu.
10 A přestalo veselé a plésání nad polem úrodným, na vinicích se nezpívá, ani prokřikuje, vína v presích netlačí ten, kterýž tlačívá. Takž i já provyskování přestávám.
A alegria é tirada, e a alegria do campo frutífero; e nos vinhedos não haverá cantoria, nem barulho de alegria. Ninguém vai pisar o vinho nas prensas. Eu fiz parar a gritaria.
11 Protože střeva má nad Moábem jako harfa znějí, a vnitřnosti mé pro Kircheres.
Portanto, meu coração soa como uma harpa para Moab, e minhas partes íntimas para Kir Heres.
12 I stane se, když zřejmé bude, an ustává Moáb nad výsostmi, že vejde do svatyně své, aby se modlil, však nic nespraví.
Acontecerá que quando Moab se apresentar, quando se cansar no alto, e vier ao seu santuário para rezar, que ele não prevalecerá.
13 Toť jest to slovo, kteréž mluvil Hospodin o Moábovi již dávno.
Esta é a palavra que Yahweh falou a respeito de Moab no passado.
14 Nyní pak praví Hospodin, řka: Po třech letech, jakáž jsou léta nájemníka, v potupu uvedena bude sláva Moábova se vším množstvím velikým, tak že ostatkové jeho budou skrovní, přemaličcí a mdlí.
Mas agora Javé falou, dizendo: “Dentro de três anos, como um trabalhador vinculado por contrato os contaria, a glória de Moab será desprezada, com toda sua grande multidão; e o restante será muito pequeno e débil”.
