Izaiáš 13
1 Břímě Babylona, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův.
Бреме Вавилону, које виде Исаија син Амосов.
2 Na hoře vysoké vyzdvihněte korouhev, povyšte hlasu k nim, dejte návěští rukou, ať vejdou do bran knížecích.
На гори високој подигните заставу, вичите им гласно, машите руком, нека уђу на врата кнежевска.
3 Já jsem přikázal posvěceným svým, povolal jsem také i udatných reků svých k vykonání hněvu svého, veselících se z vyvýšení mého.
Ја сам заповедио изабранима својим и дозвао сам јунаке своје да изврше гнев мој који се радују с величине моје.
4 Hlas množství na horách, jakožto lidu mnohého, hlas a zvuk království a národů shromážděných: Hospodin zástupů sbírá vojsko k válce.
Вика стоји људства на горама као да је велик народ, вика и врева царства скупљених народа; Господ над војскама прегледа војску убојиту.
5 Táhnou z země daleké od končin nebes. Hospodin a osudí prchlivosti jeho, aby poplénil všecku zemi.
Долазе из далеке земље, с краја небеса, Господ и оруђа срдње Његове, да затре сву земљу.
6 Kvělte, nebo blízko jest den Hospodinův, jako zpuštění od Všemohoucího přijde.
Ридајте, јер је близу дан Господњи; доћи ће као пустош од Свемогућег.
7 A protož všeliké ruce oslábnou, a všeliké srdce člověka rozplyne se.
Зато ће свака рука клонути, и свако срце човечје растопити се.
8 I budou předěšeni, svírání a bolesti je zachvátí, jako rodička stonati budou; každý nad bližním svým užasne se, tváře jejich k plameni podobné budou.
И они ће се смести, муке и болови спопашће их, мучиће се као породиља, препашће се један од другог, лица ће им бити као пламен.
9 Aj, den Hospodinův přichází přísný, a zůřivost a rozpálení hněvu, aby obrátil tu zemi v poušť, a hříšníky její z ní vyhladil.
Ево, иде дан Господњи љути с гневом и јарошћу да обрати земљу у пустош, и грешнике да истреби из ње.
10 Nebo hvězdy nebeské a planéty jejich nedopustí svítiti světlu svému; zatmí se slunce při vycházení svém, a měsíc nevydá světla svého.
Јер звезде небеске и прилике небеске неће пустити светлост своју, сунце ће помрчати о рађању свом, и месец неће пустити светлост своју.
11 A navštívím na okršlku země zlost, a na bezbožných nepravost jejich; a káži přestati pýše pyšných, a vysokomyslnost tyranů snížím.
И походићу васиљену за злоћу, и безбожнике за безакоње; и укинућу разметање охолих, и понос силних оборићу.
12 Způsobím to, že dražší bude člověk nad zlato čisté, člověk, pravím, nad zlato z Ofir.
Учинићу да ће човек више вредети него злато чисто, више него злато офирско.
13 Z té příčiny zatřesu nebesy, a pohne se země z místa svého, v prchlivosti Hospodina zástupů, a ve dni rozpálení hněvu jeho.
Зато ћу затрести небо, и земља ће се покренути са свог места од јарости Господа над војскама и у дан кад се распали гнев Његов.
14 I bude jako srna zplašená, a jako stádo, když není, kdo by je shromáždil; jedenkaždý k lidu svému se obrátí, a každý do země své uteče.
И биће као срна поплашена и као стадо које нико не сабира; свако ће гледати за својим народом, и свако ће бежати у своју земљу.
15 Kdožkoli nalezen bude, bude proboden, a kteříž by se koli shlukli, od meče padnou.
Ко се год нађе, биће прободен, и који се год скупе, погинуће од мача.
16 Nadto i dítky jejich rozrážíny budou před očima jejich, domové jejich zloupeni, a ženy jejich poškvrněny.
И децу ћу им размрскати на њихове очи, куће ћу им опленити и жене ћу им срамотити.
17 Aj, já vzbudím proti nim Médské, kteříž sobě stříbra nebudou vážiti, a v zlatě nebudou se kochati,
Ево, ја ћу подигнути на њих Миде, који неће марити за сребро, нити ће злато искати.
18 Ale z luků dítky rozrážeti, aniž se nad plodem života slitují, aniž synům odpustí oko jejich.
Него ће из лукова децу убијати, ни на плод у утроби неће се смиловати, нити ће децу жалити око њихово.
19 I budeť Babylon, někdy ozdoba království a okrasa důstojnosti Kaldejské, podobný podvrácené Sodomě a Gomoře.
И Вавилон, урес царствима и дика слави халдејској, биће као Содом и Гомор кад их Бог затре.
20 Nebudou se v něm osazovati na věky, ani bydliti od pokolení až do pokolení; aniž rozbije tam stanu svého Arab, ani pastýři tam odpočívati budou.
Неће се у њему живети нити ће се ко населити од колена до колена, нити ће Арапин разапети у њему шатор, нити ће пастири почивати онуда.
21 Ale lítá zvěř tam odpočívati bude, a domové jejich šelmami naplněni budou; bydliti budou tam i sovy, a příšery tam skákati budou.
Него ће почивати онде дивље звери, и куће ће њихове бити пуне великих змија, и онде ће наставати сове, и авети ће скакати онуда.
22 Ozývati se také budou sobě hrozné potvory na palácích jejich, a draci na hradích rozkošných. A blízkoť jest, že přijde čas jeho, a dnové jeho prodlévati nebudou.
И довикиваће се буљине у пустим кућама и змајеви у дворовима веселим. А доћи ће његово време, и близу је, и дани његови неће се протегнути.
