Izaiáš 10

1 Běda těm, kteříž ustanovují práva nepravá, a spisovatelům, kteříž těžkosti spisují,

Woe to those who make unfair laws, and who, when writing, write injustice:

2 Aby odstrkovali nuzné od soudu, a vydírali spravedlnost chudých lidu mého, vdovy aby byly kořist jejich, a sirotky aby loupili.

in order to oppress the poor in judgment, and to do violence to the case of the humble of my people, in order that widows may be their prey, and that they might plunder the orphan.

3 I což učiníte v den navštívení a zpuštění, kteréž zdaleka přijde? K komu se o pomoc utečete? A kde zanecháte slávy své,

What will you do on the day of visitation and calamity which is approaching from afar? To whom will you flee for assistance? And where will you leave behind your own glory,

4 By nemusila skloniti se mezi vězni, a mezi zbitými klesnouti? Ve všem tom neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.

so that you may not be bowed down under the chains, and fall with the slain? Concerning all this, his fury was not turned away; instead, his hand was still extended.

5 Běda Assurovi, metle hněvu mého, ačkoli hůl rozhněvání mého jest v rukou jeho,

Woe to Assur! He is the rod and the staff of my fury, and my indignation is in their hands.

6 A na národ ošemetný pošli jej, a o lidu hněvu mého přikáži jemu, aby směle bral kořisti, a loupil bez milosti, a položil jej v pošlapání jako bláto na ulicích.

I will send him to a deceitful nation, and I will order him against the people of my fury, so that he may take away the plunder, and tear apart the prey, and place it to be trampled like the mud of the streets.

7 Ale on ne tak se bude domnívati, ani srdce jeho tak mysliti bude; nebo srdce jeho jest hubiti a pléniti národy mnohé.

But he will not consider it to be so, and his heart will not suppose it to be this way. Instead, his heart will be set to crush and to exterminate more than a few nations.

8 Nebo řekne: Zdaliž knížata má nejsou také i králové?

For he will say:

9 Zdaliž jako Charkemis není Chalno? Zdali není jako Arfad Emat? Zdali není jako Damašek Samaří?

“Are not my princes like many kings? Is not Calno like Carchemish, and Hamath like Arpad? Is not Samaria like Damascus?

10 Jakož nalezla ruka má království bohů, ješto rytiny jejich byly nad Jeruzalémských a Samařských,

In the same manner as my hand reached the kingdoms of the idol, so also will it reach their false images, those of Jerusalem and of Samaria.

11 Zdaliž jako jsem učinil Samaří a modlám jeho, tak neučiním Jeruzalému a obrazům jeho?

Should I not do to Jerusalem and her false images, just as I have done to Samaria and her idols?”

12 I staneť se, když dokoná Pán všecko dílo své na hoře Sion a v Jeruzalémě, že navštívím ovoce pyšného srdce krále Assyrského, a nádhernost vysokých očí jeho.

And this shall be: when the Lord will have completed each of his works on Mount Zion and in Jerusalem, I will act against the fruit of the exalted heart of king Assur, and against the glory of the haughtiness of his eyes.

13 Nebo řekne: V síle ruky své to jsem vykonal, a v moudrosti své; nebo jsem rozumný byl, a odjal jsem meze národů, a poklady jejich jsem vzebral, a strhl jsem dolů, jako mocný, obyvatele.

For he has said: “I have acted with the strength of my own hand, and I have understood with my own wisdom, and I have removed the limits of the people, and I have plundered their leaders, and, like one with power, I have pulled down those residing on high.

14 Anobrž jako hnízdo nalezla ruka má zboží národů, a jako zbírána bývají vejce opuštěná, tak všecku zemi já jsem sebral, aniž byl, kdo by křídlem hnul, aneb otevřel ústa a siptěl.

And my hand has reached to the strength of the people, as to a nest. And, just as the eggs which have been left behind are gathered, so have I gathered the entire earth. And there was no one who moved a wing, or opened a mouth, or uttered a snarl.”

15 Zdaliž se bude sekera velebiti nad toho, kdož ní seká? Zdaliž se honositi bude pila nad toho, kdož ní tře? Jako by se zpínala metla proti tomu, kdož by ji zdvihl; jako by se chlubila hůl, že není dřevem.

Should the axe glorify itself over him who wields it? Or can the saw exalt itself over him who pulls it? How can a rod lift itself up against him who wields it, or a staff exalt itself, though it is only wood?

16 Protož pošle Pán, Hospodin zástupů, na vytylé jeho vyzáblost, a po zpodku slávu jeho prudce zapálí, jako silný oheň.

Because of this, the sovereign Lord, the Lord of hosts, will send leanness among his fat ones. And under the influence of his glory, a burning ardor will rage, like a consuming fire.

17 Nebo světlo Izraelovo bude ohněm, a Svatý jeho plamenem, i spálí a sžíře trní i bodláčí jeho jednoho dne.

And the light of Israel will be like a fire, and the Holy One of Israel will be like a flame. And his thorns and briers will be set ablaze and devoured, in one day.

18 Též spanilost lesu jeho, i úrodných polí jeho, od duše až do těla, všecko vyhubí. I stane se, že předěšený jsa, bude utíkati.

And the glory of his forest and of his beautiful hill will be consumed, from the soul even to the flesh. And he will flee away in terror.

19 A pozůstalého dříví lesu jeho malý počet bude, tak že by je mohlo dítě popsati.

And what remains of the trees of his forest will be so few, and so easily numbered, that even a child could write them down.

20 I stane se v ten den, nebudou více ostatkové Izraelští a pozůstalí z domu Jákobova zpoléhati na toho, kdož je tepe, ale zpoléhati budou na Hospodina, Svatého Izraelského v pravdě.

And this shall be in that day: those not added to the remnant of Israel, and those who escape of the house of Jacob, will not lean upon him who strikes them. Instead, they will lean upon the Lord, the Holy One of Israel, in truth.

21 Ostatkové obrátí se, ostatkové Jákobovi k Bohu silnému, reku udatnému.

The remnant of Jacob, again I say the remnant, will be converted to the mighty God.

22 Nebo byť bylo lidu tvého, Izraeli, jako písku mořského, ostatkové jeho obrátí se. Pohubení uložené rozhojní spravedlnost.

For though your people, O Israel, will be like the sand of the sea, yet only a remnant of them will be converted. The consummation, having been shortened, will be inundated with justice.

23 Pohubení, pravím, a to jisté, Pán, Hospodin zástupů, učiní u prostřed vší této země.

For the Lord, the God of hosts, will accomplish an abbreviation and a consummation, in the midst of all the earth.

24 Protož takto praví Pán, Hospodin zástupů: Neboj se Assyrského, lide můj, kterýž přebýváš na Sionu. Prutem umrská tě, a holí svou opřáhne na tebe na cestě Egyptské.

For this reason, the Lord, the God of hosts, says this: “My people, who inhabit Zion: do not be afraid of Assur. He will strike you with his rod, and he will lift up his staff over you, on the way of Egypt.

25 Po maličkém zajisté času dokoná se hněv a prchlivost má k vyhlazení jich.

But after a little while and a brief time, my indignation will be consumed, and my fury will turn to their wickedness.”

26 Nebo vzbudí na něj Hospodin zástupů bič, jako porážku Madianských na skále Goréb, a jakož pozdvihl holi své na moře, tak jí pozdvihne na něj, na cestě Egyptské.

And the Lord of hosts will raise up a scourge over him, like the scourge of Midian at the rock of Oreb, and he will raise up his rod over the sea, and he will lift it up against the way of Egypt.

27 I stane se v ten den, že složeno bude břímě jeho s ramene tvého, a jho jeho s šíje tvé, nýbrž zkaženo bude jho od přítomnosti pomazaného.

And this shall be in that day: his burden will be taken away from your shoulder, and his yoke will be taken away from your neck, and the yoke will decay at the appearance of the oil.

28 Přitáhne do Aiat, přejde přes Migron, v Michmas složí nádobí svá.

He will approach Aiath; he will cross into Migron; he will entrust his vessels to Michmash.

29 Projdou průchod, v Gabaa budou míti hospodu k přenocování; ulekne se Ráma, Gabaa Saulovo uteče.

They have passed through in haste; Geba is our seat; Ramah was stupefied; Gibeah of Saul fled.

30 Naříkej hlasem svým, město Gallim, ať se slyší v Lais: Ach, ubohá Anatot.

Neigh with your voice, daughter of Gallim; pay attention, Laishah, impoverished woman of Anathoth.

31 Pohne se Madmena, obyvatelé Gábim schopí se.

Madmenah has moved away; be strengthened, you inhabitants of Gebim.

32 Ještě téhož dne zastavě se v Nobe, pohrozí rukou svou hoře dcery Sionské, pahrbku Jeruzalémskému.

It is still daylight, so stand at Nob. He will shake his hand against the mountain of the daughter of Zion, the hill of Jerusalem.

33 Aj, Panovník Hospodin zástupů oklestí vší silou ratolesti, ty pak, kteříž jsou vysokého zrostu, podetne; i budou vysocí sníženi.

Behold, the sovereign Lord of hosts will crush the little bottle of wine with terror, and the exalted in stature will be cut down, and the lofty will be brought low.

34 Vyseká též houšť lesů sekerou, i Libán od velikomocného padne.

And the dense forest will be overturned with iron. And Lebanon, with its exalted ones, will fall.