Židům 1

1 Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky,

In many parts, and many ways, God of old having spoken to the fathers in the prophets,

2 v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (aiōn g165)

in these last days did speak to us in a Son, whom He appointed heir of all things, through whom also He did make the ages; (aiōn g165)

3 Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,

who being the brightness of the glory, and the impress of His subsistence, bearing up also the all things by the saying of his might — through himself having made a cleansing of our sins, sat down at the right hand of the greatness in the highest,

4 Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.

having become so much better than the messengers, as he did inherit a more excellent name than they.

5 Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu otcem, a on mi bude synem?

For to which of the messengers said He ever, 'My Son thou art — I to-day have begotten thee?' and again, 'I will be to him for a father, and he shall be to Me for a son?'

6 A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.

and when again He may bring in the first-born to the world, He saith, 'And let them bow before him — all messengers of God;'

7 A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;

and unto the messengers, indeed, He saith, 'Who is making His messengers spirits, and His ministers a flame of fire;'

8 Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, na věky věků, berla pravosti jest berla království tvého. (aiōn g165)

and unto the Son: 'Thy throne, O God, [is] to the age of the age; a sceptre of righteousness [is] the sceptre of thy reign; (aiōn g165)

9 Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.

thou didst love righteousness, and didst hate lawlessness; because of this did He anoint thee — God, thy God — with oil of gladness above thy partners;'

10 A ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.

and, 'Thou, at the beginning, Lord, the earth didst found, and a work of thy hands are the heavens;

11 Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,

these shall perish, and Thou dost remain, and all, as a garment, shall become old,

12 A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi tentýž, a léta tvá nepřestanou.

and as a mantle Thou shall roll them together, and they shall be changed, and Thou art the same, and Thy years shall not fail.'

13 A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?

And unto which of the messengers said He ever, 'Sit at My right hand, till I may make thine enemies thy footstool?'

14 Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posílání bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?

are they not all spirits of service — for ministration being sent forth because of those about to inherit salvation?