Židům 1
1 Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky,
God, who, of old, at many times and in many ways, spoke to our ancestors, by the Prophets,
2 v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (aiōn g165)
has in these latter days spoken to us by the Son, whom he appointed the heir of all things, and through whom he made the universe. (aiōn g165)
3 Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
For he is the radiance of the Glory of God and the very expression of his Being, upholding all creation by the power of his word; and, when he had made an expiation for the sins of men, he ‘took his seat at the right hand’ of God’s Majesty on high,
4 Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
having shown himself as much greater than the angels as the Name that he has inherited surpasses theirs.
5 Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu otcem, a on mi bude synem?
For to which of the angels did God ever say — ‘Thou art my Son; this day I have become thy Father’? or again — ‘I will be to him a Father, and he shall be to me a Son’?
6 A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
And again, when God brought the First-born into the world, he said — ‘Let all the angels of God bow down before him.’
7 A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
Speaking of the angels, he said — ‘He makes the winds his angels And the fiery flames his servants’;
8 Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, na věky věků, berla pravosti jest berla království tvého. (aiōn g165)
while of the Son he said — ‘God is thy throne for ever and ever; The sceptre of his Kingdom is the sceptre of Justice; (aiōn g165)
9 Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.
Thou lovest righteousness and hatest iniquity; Therefore God, thy God, has anointed thee with the festal oil more abundantly than thy peers.’
10 A ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
Again — ‘Thou, Lord, in the beginning didst lay the foundation of the earth, And the heavens are the work of thy hands.
11 Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
They shall perish, but thou remainest; As a garment they shall all grow old;
12 A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi tentýž, a léta tvá nepřestanou.
As a mantle thou wilt fold them up, And as a garment they shall be changed, But thou art the same, and thy years shall know no end.’
13 A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
To which of the angels has God ever said — ‘Sit thou at my right hand Until I put thy enemies as a stool for thy feet’?
14 Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posílání bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?
Are not all the angels spirits in the service of God, sent out to minister for the sake of those who are destined to obtain Salvation?
