Židům 9
1 Mělať pak i první ona smlouva nařízené služby a svatyni světskou.
Now even the first covenant had its ordinances of public worship, and its sanctuary, a material one.
2 Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně.
For a tent was built, the outer one called the Holy Place, in which were the lamp and the table and the loaves of the Presence;
3 Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,
and behind the second veil was the tent called the Holy of Holies.
4 Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,
In it was the golden altar of incense, and also the Ark of the Covenant covered all over with gold, in which was a golden pot holding the manna, and Aaron’s rod that budded, and the tables of the covenant;
5 Nad truhlou pak cherubínové slávy, zastěňující slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně.
while above it, overshadowing the mercy-seat, were the cherubim of glory. But I must not speak about these in detail.
6 To pak když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,
Such then were the arrangements. Into the outer tent the priests enter continually in the performance of their duties;
7 Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti.
but into the inner tent the high priest only goes alone, once a year, and that not without blood, which he offers for himself and for the ignorances of the people.
8 Čímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.
The Holy Spirit teaching by this that the way into the Holiest has not yet been disclosed while the first tent is still standing.
9 Kterýž byl podobenstvím na ten tehdejší čas, v němž darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje,
This is a parable, for the present time, according to which gifts and sacrifices are offered that are not able, as far as conscience is concerned, to perfect the worshiper;
10 Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející.
since they consist only in meats and drinks and various ablutions, carnal ordinances, imposed until the time of reformation.
11 Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,
But when Christ came, a High Priest of good things to come, he passed through the greater and more perfect tent not made with hands, that is to say, not of this material creation,
12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všed jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (aiōnios g166)
not taking the blood of goats and oxen, but his own blood, and entered once for all into the Holy Place, obtaining for us an eternal redemption. (aiōnios g166)
13 Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poškvrněných, posvěcuje k očištění těla,
For if the blood of bulls and goats and the ashes of a heifer sprinkled on those who have been defiled, sanctify to the cleansing of the flesh,
14 Čím více krev Kristova, kterýž skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? (aiōnios g166)
how much more shall the blood of Christ, who through his eternal spirit offered himself free from blemish to God, cleanse your conscience from dead works unto the service of an ever-living God! (aiōnios g166)
15 A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, kdož jsou povoláni. (aiōnios g166)
And because of this he is the Mediator of a new testament, in order that, since a death has taken place to atone for offenses committed under the first testament, those who have been called may receive the promise of the eternal inheritance. (aiōnios g166)
16 Nebo kdež jest kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.
For where there is a testament, there must also be brought forward in evidence the death of the testator.
17 Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, stálý jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, kdož kšaft činil.
For a testament is only of force in case of the dead, being never valid so long as the testator lives.
18 Protož ani první onen bez krve nebyl posvěcován.
Accordingly we find that not without blood was the first testament enacted.
19 Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podlé zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,
For after every commandment according to the law had been spoken by Moses to the people, he took the blood of calves and goats, and scarlet wool and hyssop, and sprinkled both the book itself and all the people.
20 Řka: Tatoť jest krev zákona, kterýž vám Bůh vydal.
saying, This is the blood of that testament which God commanded in regard to you.
21 Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil.
Moreover the tabernacle and all the vessels of service he sprinkled likewise, and indeed, according to the Law,
22 A téměř všecko podlé zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.
almost everything is purified by blood, and without the shedding of blood there is no remission of sins.
23 Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty.
While, then, it was necessary that the copies of the heavenly things should be cleansed by such sacrifices, the heavenly things themselves required nobler sacrifices than these.
24 Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by nesla figůru pravé, ale v samo nebe, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás.
For it was not into a Sanctuary made by hands, a mere type of the reality, that Christ entered, but he entered into heaven itself, now to appear in the very presence of God on our behalf.
25 Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí,
Nor did he enter to offer himself repeatedly, as the high priest entered into the sanctuary, year after year, with blood that was not his own;
26 (Sic jinak by byl musil častokrát trpěti od počátku světa, ) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest. (aiōn g165)
(for in that case he would have needed to suffer repeatedly, ever since the foundation of the world; )but now, once for all, at the end of the ages, he has appeared to abolish sin, but the offering of himself. (aiōn g165)
27 A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,
And since it is appointed to men once to die, and after that the judgment;
28 Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů; podruhé bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
so also the Christ, after being once for all offered to bear the sins of many, will appear a second time, without sin, to those who wait for him for salvation.
