Židům 8
1 Ale summa toho mluvení jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.
A crowning point on the things being spoken: —such a one as this, have we, as high-priest, who hath sat down on the right hand of the throne of the Majesty in the heavens, —
2 Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk.
Of the Holy place, a public minister, and of the Real Tent, which, the Lord, pitched and not man.
3 Všeliký zajisté nejvyšší kněz k obětování darů a obětí bývá ustanoven, a protož potřebí bylo, aby i tento měl, co by obětoval.
For, every high-priest, for the offering of both gifts and sacrifices, is constituted; whence it was necessary for, this one also, to have something which he might offer.
4 Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knězem byl, když by zůstávali ti kněží, kteříž obětují dary podlé zákona,
If, indeed, therefore, he had been on earth, he had not, in that case, even been a priest, since there are those who are offering the gifts, according to the law: —
5 Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí, jakož Mojžíšovi od Boha řečeno bylo, když dokonávati měl stánek: Hlediž, prý, abys udělal všecko ku podobenství, kteréžť jest ukázáno na této hoře.
Who, indeed, are rendering divine service, with a glimpse and shadow, of the heavenly things; even as Moses hath received intimation, when about to complete the tent, —For see! saith he—Thou shalt make all things according to the model which hath been pointed out to thee in the mount.
6 Nyní pak tím důstojnějšího došel úřadu, čímž i lepší smlouvy prostředníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena.
But, now, hath he attained unto, a more distinguished public ministry, —by as much as of a better covenant also he is, mediator, which indeed, upon better promises, hath been legislated.
7 Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé.
For, if, that first, had been, faultless, not, in that case, for a second, had there been sought, a place.
8 Nebo obviňuje Židy, dí: Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou.
For, finding fault with them, he saith—Lo! days are coming, saith the Lord, when I will conclude, for the house of Israel and the house of Judah, a covenant of a new sort:
9 Ne podlé smlouvy té, kterouž jsem učinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Nebo oni nezůstali v té smlouvě mé, a já opustil jsem je, praví Pán.
Not according to the covenant which I made with their fathers, in the day when I took them by their hand, to lead them forth out of the land of Egypt, —because, they, abode not in my covenant, and, I, disregarded them, saith the Lord.
10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám, zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
Because, this, is the covenant which I will make with the house of Israel, after those days, saith the Lord: —giving my laws into their understanding, upon their hearts also, will I inscribe them: and I will become their God, and, they, shall become my people;
11 A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, proto že mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich.
And in nowise shall they teach—every one his fellow-citizen, and every one his brother, saying, —Get to know the Lord! Because, all, shall know me, from the least unto the greatest of them;
12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
Because, propitious, will I be as to their unrighteousnesses, and, of their sins, in nowise will I be mindful, any more.
13 A kdyžť praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí.
In saying, Of a new sort, he hath made obsolete, the first; but, the thing that is becoming obsolete and aged, is near, disappearing!
