< Židům 8 >
1 Ale summa toho mluvení jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.
The pith of all that we have been saying is this; we do have such a High Priest; and he has taken his seat on the right hand of the throne of Majesty in the heavens,
2 Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk.
a minister of the sanctuary and of the true tabernacle, which the Lord pitched, not man.
3 Všeliký zajisté nejvyšší kněz k obětování darů a obětí bývá ustanoven, a protož potřebí bylo, aby i tento měl, co by obětoval.
For every high priest is appointed to offer both gifts and sacrifices; whence it follows that this High Priest also must have some offering to make.
4 Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knězem byl, když by zůstávali ti kněží, kteříž obětují dary podlé zákona,
Now were he on earth, he would not even be a priest, since there are here those who present the gifts according to the Law -
5 Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí, jakož Mojžíšovi od Boha řečeno bylo, když dokonávati měl stánek: Hlediž, prý, abys udělal všecko ku podobenství, kteréžť jest ukázáno na této hoře.
those priests who serve a mere outline and shadow of the heavenly reality, just as Moses was divinely instructed when he was about to build the Tabernacle. "See", he says, "that you make everything on the pattern showed you on the mountain."
6 Nyní pak tím důstojnějšího došel úřadu, čímž i lepší smlouvy prostředníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena.
But Jesus has obtained a better ministry, by so much as he is also Mediator of a better covenant, which has been enacted upon better promises.
7 Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé.
For if the first covenant had been faultless, there would have been no need for a second.
8 Nebo obviňuje Židy, dí: Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou.
But finding fault with them, He says. "There are days coming," says the Lord, "When I will establish with the house of Israel and with the house of Judah a new covenant;
9 Ne podlé smlouvy té, kterouž jsem učinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Nebo oni nezůstali v té smlouvě mé, a já opustil jsem je, praví Pán.
Not according tot he covenant which I made with their forefathers, On the day when I took them by the hand to lead them forth out of the land of Egypt; For they did not continue in my covenant, And therefore I disregarded them," says the Lord.
10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám, zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
"For this is the covenant which I will covenant with the house of Israel, After these days," says the Lord; "I will put my laws into their minds, And upon their hearts will I write them; And I will be their God, And they shall be my people;
11 A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, proto že mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich.
And they shall not teach every man his fellow citizen, And every man his brother, saying, Know the Lord; For all shall know me, From the least to the greatest of them.
12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
For I will have mercy upon their wrong-doings, And their sins I will remember no more."
13 A kdyžť praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí.
By calling the covenant "new," He has made the first one obsolete; and whatever is becoming obsolete and aged, is near to vanishing.