< Židům 7 >

1 Nebo ten Melchisedech byl král Sálem, kněz Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králů, a dal jemu požehnání.
It was this Melchizedek, King of Salem and Priest of the Most High God, who met Abraham returning from the slaughter of the kings, and gave him his blessing;
2 Kterémuž Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje,
and it was to him that Abraham allotted a tithe of all the spoil. The meaning of his name is ‘King of Righteousness,’ and besides that, he was also King of Salem, which means ‘King of Peace.’
3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani počátku dnů, ani skonání života nemaje, ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně.
There is no record of his father, or mother, or lineage, nor again of any beginning of his days, or end of his life. In this he resembles the Son of God, and stands before us as a priest whose priesthood is continuous.
4 Pohleďtež tedy, kteraký ten byl, jemuž i desátky z kořistí dal Abraham patriarcha.
Consider, then the importance of this Melchizedek, to whom even the Patriarch Abraham himself gave a tithe of the choicest spoils.
5 A ješto ti, kteříž jsou z synů Léví kněžství přijímající, přikázaní mají desátky bráti od lidu podlé zákona, to jest od bratří svých, ačkoli pošlých z bedr Abrahamových,
Those descendants of Levi, who are from time to time appointed to the priesthood, are directed to collect tithes from the people in accordance with the Law — that is from their own Brothers, although they also are descended from Abraham.
6 Tento pak, jehož rod není počten mezi nimi, desátky vzal od Abrahama, a tomu, kterýž měl zaslíbení, požehnání dal.
But Melchizedek, although not of this lineage, received tithes from Abraham, and gave his blessing to the very man who had God’s promises.
7 A jistě beze všeho odporu menší od většího požehnání béře.
Now no one can dispute that it is the superior who blesses the inferior.
8 A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o němž se vysvědčuje, že jest živ.
In the one case the tithes are received by mortal men; in the other case by one about whom there is the statement that his life still continues.
9 A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal.
Moreover, in a sense, even Levi, who is the receiver of the tithes, has, through Abraham, paid tithes;
10 Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech.
for Levi was still in the body of his ancestor when Melchizedek met Abraham.
11 A protož byla-liť dokonalost skrze Levítské kněžství, (nebo za něho vydán jest lidu zákon, ) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podlé řádu Melchisedechova povstal, a nebyl podlé řádu Aronova jmenován?
If, then, Perfection had been attainable through the Levitical priesthood — and it was under this priesthood that the people received the Law — why was it still necessary that a priest of a different order should appear, a priest of the order of Melchizedek and not of the order of Aaron?
12 A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i zákona přenesení býti.
With the change of the priesthood a change of the Law became a necessity.
13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhož žádný při oltáři v službě nebyl.
And he of whom all this is said belonged to quite a different tribe, no member of which has ever served at the altar.
14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš.
For it is plain that our Lord had sprung from the tribe of Judah, though of that tribe Moses said nothing about their being priests.
15 Nýbrž hojněji to ještě zjevné jest, že povstal jiný kněz podlé řádu Melchisedechova,
All this becomes even yet plainer when we remember that a new priest has appeared, resembling Melchizedek,
16 Kterýž učiněn jest ne podlé zákona přikázaní tělesného, ale podlé moci života neporušitelného.
and that he was appointed, not under a Law regulating only earthly matters, but by virtue of a life beyond the reach of death;
17 Nebo svědčí: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova. (aiōn g165)
for that is the meaning of the declaration — ‘Thou art for all time a priest of the order of Melchizedek.’ (aiōn g165)
18 Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, proto že bylo mdlé a neužitečné.
On the one hand, we have the abolition of a previous regulation as being both inefficient and useless
19 Nebo ničeho k dokonalosti nepřivedl zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu.
(for the Law never brought anything to perfection); and, on the other hand, we have the introduction of a better hope, which enables us to draw near to God.
20 A to i podlé toho, že ne bez přísahy jest uvedena.
Then again, the appointment of this new priest was ratified by an oath, which is not so with the Levitical priests,
21 Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova. (aiōn g165)
but his appointment was ratified by an oath, when God said to him — ‘The Lord has sworn, and will not change, “Thou art a priest for all time.”’ (aiōn g165)
22 Podlé čehož lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš.
And the oath shows the corresponding superiority of the Covenant of which Jesus is appointed the surety.
23 A také onino mnozí bývali kněží, proto že smrt bránila jim vždycky trvati;
Again, new Levitical priests are continually being appointed, because death prevents their remaining in office;
24 Ale tento poněvadž zůstává na věky, věčné má kněžství. (aiōn g165)
but Jesus remains for all time, and therefore the priesthood that he holds is never liable to pass to another. (aiōn g165)
25 A protož i dokonale spasiti může ty, kteříž přistupují skrze něho k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.
And that is why he is able to save perfectly those who come to God through him, living for ever, as he does, to intercede of their behalf.
26 Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a kterýž by vyšší nad nebesa učiněn byl,
This was the High Priest that we needed — holy, innocent, spotless, withdrawn from sinners, exalted above the highest Heaven,
27 Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za lid. Nebo učinil to jednou, samého sebe obětovav.
one who has no need to offer sacrifices daily as those High Priests have, first for their own sins, and then for those of the People. For this he did once and for all, when he offered himself as the sacrifice.
28 Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží, ale slovo přísežné, kteréž se stalo po zákonu, ustanovilo Syna dokonalého na věky. (aiōn g165)
The Law appoints as High Priests men who are liable to infirmity, but the words of God’s oath, which was later than the Law, name the Son as, for all time, the perfect Priest. (aiōn g165)

< Židům 7 >