Židům 4
1 Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás.
Amadi, Rangte ih seng choh naangtong suh marah baat tahe erah jun ih seng echoh esuh kakham tahe. Erah raangtaan ih banban ih tong ih, naangtong chosuh kakhamta ah ngo uh lachoh nak toom ang an.
2 Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře těch, kteříž slyšeli.
Mamah liidih seng ih Ruurang Ese ah chaatti, neng ih chaatta likhiik ah. Neng ih tiitkhaap ah echaat erumta, enoothong ese tare rumta, timnge liidih erah chaat tokdi tuungmaang ano tah kap rumta.
3 Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dokonána jsou díla od ustanovení světa.
Ehanpiite seng loong ah Rangte ih enaangtong chosuh kakham tahe rah choli. Erah likhiik heh ih liita, “Nga ten khatang eno thoomthih hoontang: ‘Neng marah enaangtong theng hah neng suh kottheng taat angta adoh maatok uh tajen thok rumka!’” Mongrep hoonta di dook jen tom moh kata bah uh arah jengkhaap ah baatta.
4 Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých.
Mamah liidih sa sinet saakaan tiit ah marah marah Rangteele ni baat eha: “Heh mootkaat thoontang mokah ano Rangte sa sinet sa adi naangtongta.”
5 A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé.
Erah jeng jeng ah weedop baatta: “Neng marah enaangtong theng hah neng suh kottheng taat angta adoh maatok uh tajen thok rumka.”
6 A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro nevěru,
Marah mina ih Ruurang Ese phang chaat rumta loong ah ih erah naangtong ah tah choh rumta, mamah liidih neng ih tah hanpi rumta. Ang abah uh, wahoh eje echoh esuh ah.
7 Opět ukládá den jakýsi: Dnes, skrze Davida, po takovém času pravě, (jakož řečeno jest: ) Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých.
Elang ih ah Rangte ih saakaan hoh thinta tiit ah noisok hali ah “Chiinyah.” Paang hantek lidi erah rangwuung tiit ah Dewid jun ih jengta, erah rangteele ni dan raang eta: “Chinnyah Rangte jeng ah chaat ih hanbah, senthung sentak ah chedotdot nak ang an.”
8 Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni.
Marah Rangte ih naangtong theng kakham rumta rah Josua ih mina loong suh jen naangtong mok ethuk rumta bah, Rangte ih saakaan hoh tiit ah tawe baat rum thengta.
9 A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
Emamah ih belam uh sa sinet saadi Rangte naangtongta likhiikkhiik heh mina loong naangtong chosuh eje
10 Nebo kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých.
Marah Rangte ih naangtong chosuh kakhamta ah chote ah ba naangtong ah, Rangte heh mootkaat nawa naangtong ta likhiik heh uh heh mootkaat nawa emamah ih naangtong ah.
11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry.
Enoobah, enaangtong ah chosuh seng chah ih timthan haamhi erah than ih re ih, erah doba seng loong ah neng laalom laje thoidi lajen rumta likhiik sengdung dowa ngo uh naktoom je ih.
12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě strany ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.
Rangte jengkhaap ah ething nyia echaan, lang ah langlih langngah ih thela nang ih etheh. Erah ih jirep jen laang dook ah, chiiala nyia moong achaang loong chomui la jen rit dook ah, eno lakraang laraang thuung maadi chiila erah loong ah jen phe dook ah. Erah ih ten ni thun ha rah nyia eramka ela ah uh edande eh ah.
13 A neníť stvoření, kteréž by nebylo zjevné před oblíčejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.
Rangte ngathong nah timjih uh tajen hotthin ka; Timthan hoon hiita loong ah Rangte miksok niibah thoontang ah etup etheng totoh angla. Eno seng teeteewah amiisak ih Rangte suh jat thukjih.
14 Protož majíce velikého nejvyššího kněze, kterýž pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež to vyznání.
Erah raangtaan ih, marah suh tuungmaangli erah suh kamkam ih tuungmaang ih. Mamah liidih seng elong Romwah phokhothoon ah rangmong ni wangta—erah Jisu, Rangte Sah.
15 Nebo nemáme nejvyššího kněze, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.
Seng Romwah phokhothoon rah seng larook lata ang idi lah tenthet tah eri, enoothong seng damdi wasiit je ah jaahantek dook phate choi ah, ang abah uh rangdah tah data.
16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
Enoobah, kamkam ang ih, maradi tenthet nyia minchan chola Rangte tongtheng adoh thok suh jam ih, erah doba minchan nyia tenthet ah seng ih jamhi tok adoh huichaang ah choh ih.
