Židům 4
1 Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás.
Therefore, while the promise of entering his rest remains open, let us proceed with fear so that none of you may be found to have fallen short of it.
2 Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře těch, kteříž slyšeli.
For we also have received good news just as they did. But the message they heard did not benefit them, since they were not united by faith with those who listened.
3 Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dokonána jsou díla od ustanovení světa.
For we who have believed enter that rest. As for the others, God has said, “As I swore in my wrath, ‘They will not enter my rest!’” Now God's works have been finished from the foundation of the world.
4 Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých.
For in one place it speaks about the seventh day as follows: “On the seventh day God rested from all his works.”
5 A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé.
But again, God says in the passage above: “They will not enter my rest!”
6 A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro nevěru,
Therefore, since God's rest remains open for some to enter, and those who formerly received good news did not enter because of their disobedience,
7 Opět ukládá den jakýsi: Dnes, skrze Davida, po takovém času pravě, (jakož řečeno jest: ) Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých.
he again designates a certain day, calling it “Today,” as he says through David much later, in the passage already quoted, “Today, if you hear his voice, do not harden your hearts.”
8 Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni.
For if Joshua had given them rest, God would not have spoken later about another day.
9 A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
So then, there remains a Sabbath rest for the people of God.
10 Nebo kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých.
For anyone who has entered God's rest has rested from his own works, just as God rested from his.
11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry.
Therefore let us make every effort to enter that rest, so that no one will fall into the same pattern of disobedience.
12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě strany ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.
For the word of God is living and active, sharper than any two-edged sword, piercing to the point of dividing soul from spirit, and joints from marrow, and discerning the thoughts and intentions of the heart.
13 A neníť stvoření, kteréž by nebylo zjevné před oblíčejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.
No creature is hidden from his sight, but all are naked and exposed to the eyes of him to whom we must give an account.
14 Protož majíce velikého nejvyššího kněze, kterýž pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež to vyznání.
Therefore, since we have a great high priest who has passed through the heavens, Jesus the Son of God, let us hold fast to our confession.
15 Nebo nemáme nejvyššího kněze, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.
For we do not have a high priest who is unable to sympathize with our weaknesses, but one who has been tempted in every way, just as we are, yet was without sin.
16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
Therefore let us draw near to the throne of grace with confidence, so that we may receive mercy and find grace to help us in our time of need.
