< Židům 3 >
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Por tanto, santos hermanos, partícipes de una vocación celestial, considerad al Apóstol y Sumo Sacerdote de nuestra confesión: Jesús,
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl ve všem domě jeho.
que fue fiel al que lo designó, como también lo fue Moisés en toda su casa.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
Pues ha sido considerado digno de más gloria que Moisés, porque el que construyó la casa tiene más honor que la casa.
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
Porque toda casa es construida por alguien; pero el que construyó todas las cosas es Dios.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
Moisés, en efecto, fue fiel en toda su casa como siervo, para dar testimonio de lo que después se iba a decir,
6 Ale Kristus, jako Syn, panuje nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
pero Cristo es fiel como Hijo sobre su casa. Nosotros somos su casa, si mantenemos firme nuestra confianza y la gloria de nuestra esperanza hasta el fin.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Por tanto, como dice el Espíritu Santo, “Hoy, si escuchas su voz,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popuzení v den pokušení toho na poušti;
no endurezcáis vuestros corazones como en la rebelión, en el día de la prueba en el desierto,
9 Kdež pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
donde tus padres me pusieron a prueba y me probaron, y vio mis actos durante cuarenta años.
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
Por eso me disgusté con esa generación, y dijo: “Siempre se equivocan en su corazón, pero no conocían mis costumbres’.
11 Pročež přisáhl jsem v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
Como juré en mi ira, ‘No entrarán en mi descanso’”.
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
Cuidado, hermanos, no sea que haya en alguno de vosotros un mal corazón de incredulidad, apartándose del Dios vivo;
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokudž se dnes jmenuje, aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
sino que os exhortéis unos a otros de día en día, mientras se llame “hoy”, no sea que alguno de vosotros se endurezca por el engaño del pecado.
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
Porque hemos llegado a ser partícipes de Cristo, si mantenemos firme el principio de nuestra confianza hasta el fin,
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popuzení.
mientras se dice, “Hoy, si escuchas su voz, no endurezcáis vuestros corazones, como en la rebelión”.
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, kteříž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
Porque ¿quiénes, al oírlo, se rebelaron? ¿No fueron todos los que salieron de Egipto guiados por Moisés?
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichž těla padla na poušti?
¿Con quiénes se disgustó durante cuarenta años? ¿No fue con los que pecaron, cuyos cuerpos cayeron en el desierto?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
¿A quiénes juró que no entrarían en su reposo, sino a los desobedientes?
19 A vidíme, žeť nemohli vjíti pro nevěru.
Vemos que no pudieron entrar a causa de la incredulidad.